Zákon o prokazování původu majektu může být nástrojem daňové šikany

Prezidentka KDP ČR Petra Pospíšilová k tomu říká: „Komora vždy podporovala boj proti daňovým únikům, které narušují rovné podmínky pro podnikání. Považujeme však za potřebné znovu poukázat na vady této úpravy, na které Komora opakovaně upozorňovala již v průběhu její přípravy.“

Martin Tuček, viceprezident KDP ČR k tomu dodává, že podle jeho názoru dává nová právní úprava finanční správě velmi silný nástroj, kterým může prověřit legálnost i dalších příjmů poplatníků mimo údaje uvedené v daňových přiznáních. Nesouhlasí s tím, že tento nástroj umožňuje prověřovat údaje hluboko do minulosti, kdy daňový poplatník takové příjmy neevidoval a neměl potřebu ani povinnosti jejich dokumentaci zachovávat. Dle jeho názoru může jít o agresivní nástroj daňové správy, pokud se práce finančních úřadů soustředí především na prošetřování četných udání, která mohou být zneužita v sousedských vztazích i v rámci konkurenčního boje při podnikání.

Podle zákona není nutné prokazovat původ příjmů, pokud poplatník prokáže, že nastaly v období, za které již daň nelze vybrat. Je samozřejmě velmi neobvyklé, nechávat si deset a více let potvrzení o způsobu nabytí příjmů, za které je pořízen konkrétní majetek. Zejména za situace, kdy v minulosti nebyla povinnost tyto informace archivovat.

Nelze se zbavit dojmu, že nová úprava najde uplatnění hlavně v rámci sousedských sporů, případně půjde o nástroj v rukou závistivců. Daňový poradce, Martin Kopecký, říká: „Zákon se má začít uplatňovat již měsíc od jeho vyhlášení, přesto k němu dosud neexistuje žádná metodika pro vyhledávání a oceňování jednotlivých typů majetků. Také není zřejmé, jak budou posuzovány instituty, které české právo buď vůbec nezná, nebo s nimi nemá zkušenost, což jsou třeba rodinné nadace nebo trusty.“

V neposlední řadě má zákon mnohé vady, na které v průběhu legislativního procesu upozorňovaly kromě KDP ČR i další připomínková místa, včetně nejvyšších soudních instancí. Některé z připomínek se dokonce promítly do stanoviska Legislativní rady vlády. Tyto vady budou působit v praxi výkladové problémy. Jiří Nesrovnal, člen Prezidia KDP ČR, říká: „Jde například o nejasnosti ohledně oceňování nárůstu majetku, otázku porušení zákazu sebeobviňování například ve vztahu k nárůstu penále z 50% na 100%, prokazování některých skutečností (například okamžik pořízení majetku) za období, za něž již nejde daň vybrat, otázku, jak a čím se bude prokazovat osobní spotřeba či jiná vydání především za období před účinností zákona a podobně. Předložený návrh je nesystémový, vymyká se základním principům a zásadám správy daní a zavádí paralelní procesní úpravu vedle platného daňového řádu.”