Vláda schválila úpravy podpory ukrajinských uprchlíků, platit mají od dubna

Ministři hlasovali na dálku, sdělil ČTK Jakub Tomek z tiskového odboru Strakovy akademie. Do řádného středečního jednání vlády se nepodařilo vypořádat všechny rozpory, proto vláda přistoupila k jednání per rollam tak, aby stihla novelu schválit včas bez potřeby legislativní nouze, uvedl. Ustanovení normy zvané lex Ukrajina by měla platit od dubna, měla by upravit solidární příspěvky na ubytování ukrajinských běženců v domácnostech a humanitární dávky. Návrh zpřísnění počítá i se zavedením evidence uprchlíků či zjednodušením získání kvalifikace logopedů. Po schválení vládou čeká předpis projednání Parlamentem.

Během projednávání návrhu ministerstva práce a sociálních věcí v uplynulých týdnech měli k jeho jednotlivým částem připomínky zaměstnavatelé, kraje i některé resorty. Poslední úpravy ministerstvo zapracovalo před jednáním. “Změny, které byly postupně zapracovány, přinášejí jednak zkrácení lhůty, po kterou bude všem vyplácena humanitární dávka ve stejné výši, a to na pět měsíců, jednak také definici zranitelných osob, například matek s nejmenšími dětmi, osob se zdravotním postižením nebo pečujících o nemohoucí blízké. Ty budou mít v rámci humanitární dávky nárok na základní podporu, když prokazatelně nemohou být ekonomicky soběstační,” řekla ČTK mluvčí ministerstva Eva Davidová.

Humanitární dávku ve výši životního minima by podle předlohy ministerstva práce a sociálních věcí mohli uprchlíci s dočasnou ochranou čerpat po dobu 150 dní od měsíce udělení dočasné ochrany. “Po uplynutí této doby bude zkoumáno, zda má osoba objektivní překážky pro zapojení na trh práce (např. z důvodu věku, péče o malé dítě, invalidity, studia) a v případě, že tomu tak není, bude od následujícího měsíce po uplynutí uvedených 150 dní částka pro zjištění nároku a výše humanitární dávky ve výši existenčního minima,” uvádí dokumenty k návrhu. Úprava podle autorů vychází z požadavku na větší účast běženců s dočasnou ochranou na hrazení svých životních nákladů a integraci. Do humanitární dávky by měly být nově započitatelné náklady na bydlení, které budou vymezeny nařízením vlády.

Příspěvek pro solidární domácnost by měl být zachován pouze v případě, že cizinci s dočasnou ochranou sdílí ubytování s poskytovatelem ubytování. Ministerstvo předpokládá, že podmínky a výše příspěvku pro solidární domácnost budou stanoveny nařízením vlády do 30. června. “Nebude-li po této době prodlouženo/přijato další nařízení vlády, příspěvek pro solidární domácnost nebude možné poskytovat,” uvádí předkládací zpráva.

Návrh obsahuje také novelu zákona o Státním fondu podpory investic, která umožní vydávat finance na podporu poskytnutí dlouhodobě neobsazeného bytu do nájmu nebo podnájmu osobě s dočasnou ochranou. V zákoně o nelékařských zdravotnických povoláních návrh zjednodušuje získání kvalifikace v oboru logopedie, protože v souvislosti s přílivem uprchlíků vzrostla poptávka po těchto službách. Novela zavádí také evidenci uprchlíků a s tím spojené povinnosti zaměstnavatelů.

Podle podkladů k novele z prosince v nouzovém ubytování bydlí 70.000 uprchlíků z Ukrajiny s vízem k ochraně. Ubytovací kapacitu zajišťují kraje. Tvoří ji ubytovny, hotely, penziony i byty firem či organizací. Na osobu a noc v krajských či obecních zařízeních stát posílá 300 korun, ostatním provozovatelům pak 350 korun.

Prezident Miloš Zeman 18. ledna podepsal předchozí novelu zákona zvaného lex Ukrajina, podle které si budou moct uprchlíci z Ukrajiny napadené Ruskem prodloužit dočasnou ochranu v Česku o rok do konce března 2024. Dočasná ochrana umožňuje běžencům přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce. Úřadům prodloužení ochrany naopak umožní zjistit přesnější údaje o tom, kolik uprchlíků se v Česku skutečně nachází. Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) je jich kolem 300.000 a jejich počet se nijak razantně nezvyšuje.