Novinářům to po jednání kabinetu řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Předpis původně jeho kabinet schválil loni v únoru, poslanci však o něm do konce mandátu nerozhodli. Předpis, který kabinet schválil v souvislosti s ukončením činnosti energetické společnosti Bohemia Energy (BE), nyní dostane nová Sněmovna.
Babiš novinářům řekl, že kabinet reaguje na případ BE. "Ta firma podvedla tisíce občanů, kteří byli uvedeni v omyl a domnívali se, že jim firma dodá energie za domluvenou cenu, což se nestalo," uvedl. Připomněl, že ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) podal na BE trestní oznámení kvůli podezření z nabízení služeb v době ukončování činnosti, účelovému převádění majetku mezi společnostmi a snahy o převedení soukromého majetku.
BE důrazně odmítla, že by porušila zákon. "Společnost neporušila žádný zákon. Naopak hrajeme fér a ukončujeme svoji činnost v momentě, který zaručí, že Bohemia Energy všechny své závazky vyrovná a nikdo nepřijde o peníze," uvedla v půlce října.
Unie zaměstnavatelských svazů v tiskové zprávě uvedla, že předpis nemůže začít platit dříve než za rok. "Předložení návrhu zákona o hromadném řízení nijak nepomůže domácnostem, které se nyní dostaly do problémů. Návrh je ale navíc velmi problematický, takže jeho uspěchané přijetí by mohlo do budoucna napáchat celou řadu škod," uvedl výkonný ředitel unie Vít Jásek. Babiš dnes připustil, že kauza BE je impulsem pro opětovné přijetí zákona, ale pomoci má hlavně v podobných případech v budoucnu.
Podle unie návrh nepodpořila ani ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO), protože neodpovídá evropské směrnici o reprezentativních žalobách. Z pozice předsedkyně Legislativní rady vlády Benešová ve čtvrtek doporučila projednávání zákona přerušit, uvedla unie.
Zavedení hromadných žalob slíbila Babišova vláda v programovém prohlášení. Hromadná žaloba pomáhá vymáhat lidem společně nižší nároky, o které by často v soudním řízení individuálně neusilovali, protože částka vynaložená na soudní řízení by byla výrazně vyšší. Podle ministerstva novinka výrazně ulehčí soudům, zrychlí soudní řízení a jejich účastníkům ušetří náklady. Princip hromadných žalob má ale i řadu kritiků, kteří se obávají jeho zneužití. Podle nich například hrozí to, že se objeví spekulanti, kteří budou skupovat pohledávky poškozených.
Menšinová vláda ANO a ČSSD předložila Sněmovně návrh zákona o hromadném řízení loni. Koncem letošního ledna přerušili poslanci projednávání předlohy v úvodním kole a už se k němu nevrátili. Návrh zákona tak s volbami takzvaně spadl pod stůl. Zavedení hromadné žaloby má nyní podporu lidovců z koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) i Pirátů, podle nichž jde o moderní druh soudního řízení. Návrh v podobě, který nyní projedná dosluhující vláda, ale většinovou podporu v nové dolní komoře patrně nenajde.
Skupina BE ukončila činnost v polovině října a kolem 900.000 jejích odběratelů si musí hledat nového dodavatele energií. Dosud největší uskupení alternativních dodavatelů energií v Česku to zdůvodnilo přetrvávajícím extrémním růstem energií na velkoobchodních trzích.
Podle právníka Jana Eisenreicha ze společnosti LitFin, která nabídla zákazníkům BE právní zastupování, je podle českého právního řádu nyní zapotřebí uplatňovat nároky klientů jednotlivě. Soud ale může různá řízení, v nichž jde o stejnou věc, spojit v jedno, a tím vytvořit de facto stav, kdy projednává "hromadnou žalobu".
Hromadné žaloby je možné podávat ve většině evropských států, přičemž se týkají nejen nároků, které vzniknou spotřebitelům nekalým či protiprávním jednáním podnikatelů, ale lze jimi vznést i nároky vzešlé z porušení práva životního prostředí nebo z pracovněprávních vztahů.
Diskuze k článku ()