Ústavní soud dostal od senátorů návrhy škrtů v zákonech

Skupina 25 senátorů navrhla zrušit celou kontroverzní novelu zákona o ochraně přírody a krajiny, případně alespoň některá ustanovení zákona. Novela zavedla nová pravidla pro národní parky v Krkonoších, Českém Švýcarsku, Podyjí a na Šumavě. Byla terčem kritiky prezidenta Miloše Zemana i Svazu obcí Národního parku Šumava.

Podle senátorů byla politická debata o zákoně mylně vztahována především na Šumavu. “Jde přitom o změnu zákona o ochraně přírody a krajiny, která má dopad na všechny současné a potenciálně i budoucí národní parky v ČR,” stojí v návrhu. Kritizuje způsob přijetí zákona, jeho neurčitost a rozpornost. Senátoři mají také řadu věcných připomínek k ochranným podmínkám, zónám ochrany přírody, klidovým územím i úpravě rady národního parku. Jako soudce bude návrh řešit Jaromír Jirsa.

Další skupina senátorů reprezentovaná Ivem Valentou (za Soukromníky) navrhuje zrušit část daňového řádu. Ustanovení říká, že přihlášku k registraci, řádné i dodatečné daňové tvrzení lze podávat jen na tiskopisech ministerstva financí a že v tiskopisech a přílohách lze požadovat pouze údaje nezbytné pro správu daní.

Krok senátorů souvisí s loňským rozhodnutím soudu, který s účinností ke konci letošního roku zrušil část zákona, jež nechává rozsah údajů žádaných v kontrolním hlášení DPH na úvaze finanční správy. Požadované údaje, či alespoň jejich základní okruhy, by měl stanovit přímo právní předpis, nikoliv jen formulář finanční správy.

Nová úprava ale zatím není schválená a senátoři se obávají, že úřady budou využívat napadenou část daňového řádu i ke správě kontrolních hlášení. Senátoři by to považovali za obcházení loňského nálezu ÚS. Soudcem zpravodajem bude u nového návrhu Jan Musil.

Třetí skupina senátorů, za kterou jedná Jaroslav Kubera (ODS), svůj stručný návrh namířila proti části zákona o ochraně spotřebitele. Norma popisuje fungování informačních databází o bonitě a důvěryhodností spotřebitelů. Registry mohou společně vytvářet prodejci, případně je mohou provozovat také jiné právnické osoby. Pro vzájemné informování a zpracování osobních údajů v registru není zapotřebí souhlasu spotřebitele.

“V praxi to může znamenat, že o spotřebiteli je vedena databáze třetí osobou, aniž by mezi spotřebitelem a touto třetí osobou byla uzavřena jakákoliv smlouva,” stojí v návrhu, který se připojuje ke staršímu podnětu Městského soudu v Praze, uplatňuje však ještě širší argumentaci. Zpravodajem bude Pavel Rychetský.