Sněmovna se bude scházet častěji, schůze ale budou kratší
Praha 31. prosince (ČTK) - Schůze Sněmovny budou v příštím roce častější. Zatímco dosud se poslanci scházeli zpravidla po šesti týdnech, nyní se schůze budou konat jednou za tři nebo čtyři týdny. Kromě toho čeká Sněmovnu řada změn při projednávání zákonů. Vyplývá to z novely jednacího řádu, kterou poslanci schválili v září, a z harmonogramu akcí Sněmovny na první pololetí.
Poslanci by měli absolvovat od ledna do června sedm řádných schůzí. V letošním prvním poletí měli na programu čtyři řádné schůze, ale k tomu se třikrát sešli mimořádně. Dosavadní harmonogram Sněmovny také na většinu schůzí vyhradil dva týdny a k tomu jeden týden, do něhož se mohla schůze protáhnout. V harmonogramu na příští rok se schůze plánují jen jako týdenní.
“Harmonogram jsme museli přizpůsobit novému jednacímu řádu, jehož cílem byla mnohem větší kvalita legislativního procesu, mnohem menší možnost ovlivňování ze strany různých lobbistických skupin a hlavně jeho přehlednost,” řekl ČTK místopředseda Sněmovny Petr Gazdík (TOP 09 a Starostové). Novelu jednacího řádu označil za nejzásadnější protikorupční opatření.
Podle schválené změny jednacího řádu se především prodlouží lhůta mezi druhým a třetímčtením. Ve druhém čtení se předkládají pozměňovací návrhy a ve třetím se o nich i o celémzákonu rozhoduje. To má zamezit tomu, aby se ve Sněmovně hlasovalo o nedostatečně prodiskutovaných návrzích, jejichž dopady nejsou zcela známy. Nynější lhůta mezi druhým a třetím čtením je třídenní, lze ji zkrátit na dva dny.
Lhůta se prodlužuje na dva týdny, poslanci by ji mohli zkrátit nejvýše na týden. Proto už nebude možné, aby druhé čtení bylo například v úterý a třetí již v pátek. Proto schůze budou častější, uvedl Gazdík.
Z jednání výborů se budou pořizovat zápisy, z nichž má být zřejmé, jaké pozměňovací návrhybyly podány, kdo je předložil a případně kdo jak hlasoval. “Už nebudou existovat návrhy, které se vzaly a nikdo neví kde,” dodal Gazdík.
První řádná schůze Sněmovny má začít v úterý 20. ledna a druhá tři týdny poté, 10. února. Prvního poslaneckého týdne, kdy mají být zákonodárci ve svých regionech, se dočkají začátkem února. Prvním orgánem, který se v příštím roce ve Sněmovně sejde, bude podvýbor pro ochranu soukromí. Zasedne v úterý 6. ledna a řešit bude sledování lidí ze satelitů a dronů.
Další články
Návrh nového zákona o sportu počítá se vznikem samostatného ministerstva
Praha 11. června (ČTK) - Návrh nového zákona o sportu počítá se vznikem samostatného ministerstva sportu. Na panelové diskusi to dnes ve Sněmovně řekl poslanec opoziční ODS Karel Haas, který návrh představil novinářům i odborné veřejnosti. Vzniklo by nicméně až v následujících volebních obdobích, podmínkou by byla restrukturalizace současné soustavy ministerstev.
Elektronizace správy voleb bude pravděpodobně naplno spuštěná až od roku 2028
Praha 10. června (ČTK) - Senát by měl podle ústavně-právního výboru posvětit svou novelu, která má odložit spuštění elektronizace správy voleb až na rok 2028 spolu s usnadněním hlasování pro zrakově postižené. Kvůli němu budou kandidáti na senátory i prezidenta nadále vybíráni ze samostatných hlasovacích lístků, nikoli z jednoho společného, jak s tím zatím počítá zákon o správě voleb.
Zákazy drog poptávku nesníží. Odborníci kritizují vládní otočku k prohibici
Zákazy návykových látek a prohibice poptávku nesníží a vedly by k rozšíření černého trhu. Řešením je dosavadní český vyvážený přístup s prevencí, léčbou a represí a rozumná regulace. ČTK to sdělili zástupci Ústavu pro evropskou legislativu (UPEL) a spolku Racionální regulace (RaRe). Reagovali tak na ohlášené změny legislativy se zpřísněním protidrogové politiky.
NS: Opatrovníci nejsou jen správci života, měli by pomáhat a respektovat přání
Brno 9. června (ČTK) - Opatrovníci nesmí vystupovat jen jako správci života a majetku lidí s omezenou svéprávností, ale spíše jako jejich pomocníci. Nejvyšší soud (NS) v novém rozsudku zdůraznil, že opatrovníci musí respektovat názory a přání svých opatrovanců, stejně jako jejich právo rozhodovat o vlastním životě v maximální možné míře. Rozsudek je zpřístupněný v databázi soudu.
NS: Restaurace nemá nárok na náhradu marně vynaložených nákladů v době pandemie
Brno 8. června (ČTK) - Restaurace nemá nárok na náhradu nákladů, které zbytečně vynaložila na provoz v době covidových omezení. Nejvyšší soud (NS) zamítl dovolání firmy, která provozuje restauraci v Praze 5.



