Sněmovna a Senát budou mít po čtvrtstoletí zákon o svých vztazích

Normu, jejíž existenci už čtvrtstoletí předjímá Ústava, nyní dostane k podpise prezident. Zákon nabude účinnosti rok po vyhlášení ve Sbírce zákonů.

Občanským demokratům vadilo to, že zákon neřeší prodloužení měsíční lhůty, kterou má horní komora na projednávání zákonů, na dvojnásobek. K tomu je ale třeba i změna Ústavy a Senát to podle jeho předsedy Milana Štěcha bude při nejbližší změně ústavy prosazovat.

Předseda senátorů ODS Miloš Vystrčil poukázal i na to, že Sněmovna ze senátní předlohy vyškrtla pasáž o povinném zvýrazňování změn návrhů zákonů, které by přijala. Senátoři tak jsou podle Vystrčila v nerovném postavení vůči poslancům, kteří od vlády takto upravené předlohy dostávají. “Pokud ustoupíme, zbavíme se částečně své autority a hrdosti,” uvedl Vystrčil.

Štěch k tomu řekl, že tato věc by měla být postupně vyřešena v rámci elektronizace legislativního procesu. Případné nepřijetí zákona, který Senát po řadě neúspěšných pokusů ve Sněmovně prosadil, by podle Štěcha bylo “gólem do vlastní branky”. Přijetí zákona nakonec podpořilo 55 ze 64 přítomných senátorů.

Nejvýznamnější změnou je úprava projednávání ústavních a volebních zákonů takzvaným systémem “člunek”. Má umožnit, aby Sněmovna a Senát podobu těchto norem navzájem dolaďovaly a dosáhly tak ústavou předepsané shody na jejich obsahu.

Norma také předpokládá, že pověření poslanci by v Senátu mohli zdůvodnit změny zákonů, které přijala Sněmovna. Ve stejném postavení by byli senátoři ve Sněmovně. Předloha počítá také s možností vzniku společných pracovních skupin obou komor parlamentu kvůli projednávání evropských předpisů. Jejich členy by mohli být i zástupci odborné veřejnosti. Norma rovněž upravuje výběr zástupců Parlamentu v meziparlamentních institucích a stanoví obecná pravidla pro společnou schůzi poslanců a senátorů při skládání slibu prezidenta republiky.