Právníci: K zavedení rakouského modelu je potřeba vyhlásit nouzový stav

Model totiž omezuje volný pohyb neočkovaných, což na základě protipandemického zákona nelze, sdělili odborníci na ústavní právo ČTK. Podle advokáta Tomáše Sokola by zavedení omezení pro neočkované podle pandemického zákona bylo možné, pokud by spočívalo v omezení přístupu do veřejných prostor, jako jsou kina či restaurace.

Vláda v demisi se podle premiéra Andreje Babiše (ANO) v pondělí nedohodla na zpřísnění proticovidových opatření. Zvažuje se podle něj více možností, mezi nimi ukončení uznávání antigenních testů jako covidového certifikátu, ale i takzvaný bavorský model, kde se neuznává žádný typ testů, nebo rakouský, kde se omezuje neočkovaným i volný pohyb.

Do čtvrtka musí podle Babiše ministerstvo podrobně rozpracovat tři předložené varianty. V Rakousku mají neočkovaní možnost jen chodit do lékárny nebo do obchodů, v Bavorsku mají zachovaný volný pohyb. “Ministerstvo zdravotnictví musí zanalyzovat hlavně různé právní aspekty,” dodal Babiš. Podle něj jsou i legislativní názory, že na takzvaný rakouský model by nestačil pandemický zákon, ale byl potřeba nouzový stav.

S tím souhlasí Wintr. “K omezení volného pohybu neočkovaných by jistě bylo nutné vyhlásit nouzový stav. Bez nouzového stavu lze zavést jen taková omezení, která jsou vyjmenovaná v § 69 odst. 1 zákona o ochraně veřejného zdraví a v § 2 odst. 2 pandemického zákona,” uvedl právník.

Ani podle Lukáše Krause, vedoucího analytického týmu Rekonstrukce státu, který se na přípravě pandemického zákona podílel, není omezení pohybu podle této normy možné. “Takové plošné omezení volného pohybu osob podle pandemického zákona možné není. Pro zajištění dostatečného zákonného základu pro takové opatření by proto bylo nutné vyhlášení nouzového stavu,” uvedl Kraus.

Také podle Kysely protipandemický zákon právní základ pro plošné omezení svobody pohybu neposkytuje. Nelze podle něj využít ani zákona o ochraně veřejného zdraví. “Z toho plyne, že by buď bylo třeba zákonný základ vytvořit, anebo sáhnout k prostředkům krizového zákona, který ovšem předpokládá vyhlášení krizového stavu. Typicky půjde o nouzový stav, úplně nevylučuji ani stav nebezpečí v nejvíce postižených krajích,” prohlásil odborník na ústavní právo. Pokud by se pohyb omezoval plošně, byl by podle něj vzhledem k intenzitě zásahu do základních práv asi vhodnější nouzový stav.

“Při přijetí příslušného krizového opatření by musela vláda přesvědčivě argumentovat, proč omezuje pouze tuto skupinu osob a proč mírnější zásahy nedostačují (nejde o diskriminaci ani svévoli). Záleželo by tudíž hodně na každém detailu a také na odůvodnění,” dodal Kysela.

Podle Sokola je také jednou z cest využití krizového zákona či nouzového stavu, nevylučuje ale možnost zavedení rakouského modelu prostřednictvím mimořádných opatření ministerstva zdravotnictví, a to za předpokladu, že model spočívá ve výrazném znepřístupnění veřejných prostor, jako jsou divadla, kina nebo restaurace lidem bez očkování. Pandemický zákon totiž mimo jiné umožňuje “omezení činnosti provozovny nebo provozu obchodního centra nebo stanovení podmínek pro jejich provoz” nebo například pro konání veřejných či soukromých akcí stanovit podmínky, které mají snížit riziko přenosu nemoci covid-19.

“Pokud by u nás bylo rozhodnuto přijmout omezení à la rakouský model a pokud by byla realizována cestou mimořádného opatření ministerstva zdravotnictví (nikoliv po vyhlášení nouzového stavu), pak by to podle mne bylo možné,” uvedl Sokol. Jiným problémem podle něj je uložení povinnosti provozovatelům či pořadatelům veřejných akcí zajistit, aby na nich bylo takové omezení dodržováno. To by podle Sokola ale bylo dle zákona v rámci “stanovení podmínek provozu” nebo “podmínek konání akcí” také možné.

Cílem opatření je podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) zvýšení proočkovanosti populace. V současné době je očkovaných 60 procenta populace ČR a zhruba 68 procent lidí nad 12 let, pro které je teď vakcína schválená. Podle Vojtěcha je stále 1,5 milionu neočkovaných lidí ve věku 19 až 65 let.