Poslanci už mají na stolech první návrhy zákonů i návrh státního rozpočtu

Je mezi nimi i návrh státního rozpočtu na příští rok, který dosluhující vláda musela do Sněmovny předložit do konce září. Nyní ho předložila znova. Stejně tak předložila poslancům návrh zákona o hromadných žalobách, který Sněmovna před volbami nestihla projednat.

Rozpočet vláda poslancům předložila opět se stejným schodkem, jako navrhovala před volbami, a to je 376,6 miliardy korun. Státní rozpočet podle dosavadních informací zřejmě nová Sněmovna vrátí vládě k dopracování. Předseda ODS a budoucí premiér Petr Fiala řekl již v říjnu, že vznikající koaliční vláda chce sestavit nový rozpočet se schodkem do 300 miliard korun, což nynější ministryně financí Alena Schillerová (ANO) má za nereálné. Pokud by Sněmovna rozpočet neschválila do konce roku, Česko by vstoupilo do roku 2022 s rozpočtovým provizoriem. Kandidát na ministra financí Zbyněk Stanjura (ODS) v připravované vládě koalic Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se Starosty v neděli v České televizi řekl, že předpokládá, že ČR bude hospodařit v rozpočtovém provizoriu do konce března příštího roku. Podle něj je potřeba na přepracování návrhu rozpočtu zhruba šest týdnů.

Poslanci také obdrželi znova návrh zákona o hromadných žalobách. Vláda ho schválila v souvislosti s ukončením činnosti energetické společnosti Bohemia Energy (BE). “Ta firma podvedla tisíce občanů, kteří byli uvedeni v omyl a domnívali se, že jim firma dodá energie za domluvenou cenu, což se nestalo,” uvedl tehdy premiér Andrej Babiš (ANO). Hromadné žaloby umožňují různým lidem uplatnit stejné nebo podobné nároky v jediném řízení. Zavedení hromadné žaloby má nyní podporu lidovců z koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) i Pirátů, podle nichž jde o moderní druh soudního řízení. Návrh v podobě, který nyní projedná dosluhující vláda, ale většinovou podporu v nové dolní komoře patrně nenajde.

Ve zrychleném režimu by mohli poslanci podle vládního návrhu schvalovat změnu zákona o dani z přidané hodnoty, která pro příští rok osvobodí od DPH elektřinu a plyn. Vláda tím chce omezit aktuální tlak na růst cen komodit pro odběratele. Na elektřinu a plyn platí nyní sazba DPH 21 procent. Ke snížení DPH na nulu je potřeba souhlas Evropské komise. Vláda si je přitom vědoma, že do udělení výjimky půjde o úpravu, která bude v rozporu se směrnicí EU o DPH.

Vláda už poslancům stihla předložit také novelu zákona o krizovém řízení, návrh zákona o dovozu a vstupu některých kulturních statků nebo návrh zákona o službách platforem pro sdílení videonahrávek. Poslanci už také dostali k projednání návrh rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury na příští rok nebo zprávu o situaci v migraci za loňský rok.

Poslanci se mají opět sejít v úterý 23. listopadu, kdy má začít druhá schůze v novém volebním období. Poslanci na ní budou především rozhodovat o složení sněmovních orgánů. K projednání návrhů zákonů a dalších předloh se dostanou zřejmě až poté.