Polsko nadřazuje svoji ústavu smlouvám o EU, Brusel hodlá unijní právo hájit
Varšava/ Brusel 7. října (ČTK) - Polský ústavní soud po několika odkladech rozhodl, že některé články základních smluv o Evropské unii odporují polské ústavě.
Zpochybnil tak nadřazenost práva EU nad tím polským, s čímž Varšava souhlasila při svém vstupu do unie v roce 2004. Eurokomisař pro spravedlnost Didier Reynders v reakci na to řekl, že unijní exekutiva využije všech prostředků, aby ochránila dodržování principů práva ve všech zemích sedmadvacítky. Kritici polské národně-konzervativní vlády podle agentury Reuters varují, že zpochybňování nadřazenosti unijního práva nad národním ohrožuje polské členství v EU i stabilitu bloku samotného.
Polský ústavní soud uvedl, že členství země v Evropské unii a to, že Varšava při vstupu podepsala smlouvy o jejím fungovaní, neznamená, že země unijním soudům předala nejvyšší právní pravomoci ani to, že Polsko unii předává svou suverenitu.
Na ústavní soud se obrátil premiér Mateusz Morawiecki z národně-konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS) poté, co Soudní dvůr EU letos v březnu rozhodl, že soudní reforma prosazovaná PiS může ohrozit nezávislost justice v zemi. Změny v systému soudnictví jsou dlouhodobě předmětem sváru mezi Varšavou a Bruselem. Zatímco polská vláda tvrdí, že novinky mají zvýšit efektivitu soudů a zbavit je pozůstatků komunismu, kritici v nich vidí snahu politiků PiS ovládnout polskou justici. Evropská komise zpochybňuje i nezávislost samotného ústavního soudu, kde po nástupu PiS k moci v roce 2015 většinu získali soudci loajální vůči této straně.
“Je třeba zdůraznit, že Polsko (na zásadách uvedených v ústavě Polské republiky) respektuje platné normy unijního práva v rozsahu, v jakém byly stanoveny přímo a jasně v unijních smlouvách,” napsal po vynesení rozsudku mluvčí vlády Piotr Müller na twitteru. “Jasné a přehledné rozdělení těchto kompetencí je základem suverenity států a dobrého fungování Evropské unie,” dodal.
Eurokomisař pro spravedlnost Reynders v Bruselu ujistil, že “jsme velmi pevni v otázce principů a využijeme všechny dostupné prostředky, abychom je ochránili”. K rázným krokům vyzvali unijní exekutivu europoslanci, z nichž většina dlouhodobě kritizuje současné právní poměry v Polsku. “Vyhlášením, že smlouvy EU nejsou slučitelné s polským právem, otevřel nelegitimní polský ústavní soud zemi cestu k polexitu,” prohlásil člen nejpočetnější lidovecké frakce v europarlamentu Jeroen Lenaers.
Náměstek ministra spravedlnosti Sebastian Kaleta portálu onet.pl řekl, že rozsudek není cestou k polskému odchodu z EU, ale “je to cesta, která nás chrání před neopodstatněným tlakem a vydíráním ze strany unijních orgánů”.
Podle právníka Michala Wawrykiewicze z iniciativy Svobodné soudy a Výboru na obranu spravedlnosti jde o rozsudek na objednávku ze strany vládnoucích politiků. “Verdikt má dodat legitimitu vládě k tomu, aby se neřídila rozhodnutími Soudního dvora EU ohledně fungování principu nezávislosti soudů a soudců”.
Socialisté v europarlamentu i zástupci frakce Zelených naléhají na Evropskou komisi, aby okamžitě vůči Varšavě využila nové pravidlo umožňující zastavit unijní financování zemím porušujícím principy právního státu.
Brusel má také teoreticky možnost zahájit s Varšavou řízení kvůli porušování práva EU, což může po několika letech vést k udělením pokuty. Polsko však například finanční sankci vyměřenou za neuposlechnutí verdiktu unijní justice v české žalobě na rozšíření dolu Turów ignoruje.
Polský ústavní soud rozhodnutí o vztahu unijního práva a polského základního zákona čtyřikrát odročil. Podle některých kritiků současné polské vlády se tak dělo kvůli tomu, že Varšava chtěla vyvinout nátlak na Evropskou komisi, aby schválila plán obnovy polské ekonomiky po krizi způsobené koronavirem a uvolnila miliardy eur z unijních fondů. Agentura Bloomberg ale nyní upozornila, že nynější eskalace sporu může polský přístup k těmto penězům ohrozit.
Další články
Evropská komise navrhla Googlu opatření ke sdílení dat z vyhledávačů
Brusel 16. dubna (ČTK) - Evropská komise (EK) zaslala americké internetové společnosti Google předběžná zjištění, v nichž nastínila navrhovaná opatření k dosažení souladu s nařízením Evropské unie o digitálních trzích (DMA). Podle těchto návrhů by měl Google za spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek umožnit vyhledávačům třetích stran přístup k údajům o vyhledávání, jako je pořadí, dotaz, kliknutí a zobrazení údajů.
Senát odložil další novelu o právu na platbu v hotovosti nebo být off-line
Praha 15. dubna (ČTK) - Senát se začne nejdříve v květnu zabývat další ústavní novelou, kterou chce část jeho členů zavést právo platit v hotovosti a být off-line. O odkladu rozhodl jednomyslně na žádost senátorky Daniely Kovářové (nezávislá), která stojí v čele dvou desítek předkladatelů novely ze všech senátorských frakcí.
ÚS vyhověl Knížákovi, justice musí znovu rozhodnout o jeho rehabilitaci
Brno 14. dubna (ČTK) - Ústavní soud (ÚS) dnes vyhověl stížnosti výtvarníka Milana Knížáka, justice se tak musí znovu zabývat návrhem na jeho soudní rehabilitaci. Jde konkrétně o vazbu kvůli údajnému pokusu o poškozování zájmů Československa v cizině.
Vláda schválila návrh zákona, který umožní snáze regulovat ceny pohonných hmot
Praha 13. dubna (ČTK) - Vláda schválila návrh zákona, který do budoucna umožní regulovat ceny pohonných hmot formou nařízení vlády. Po jednání kabinetu to řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO) s tím, že chce, aby zákon začala projednávat Sněmovna už v úterý.
NSS nařídil znovu otevřít spor o dotaci pro firmu z Agrofert, jde o výklad lhůty
Brno 10. dubna (ČTK) - Nejvyšší správní soud (NSS) nařídil znovu otevřít spor kolem dotace 1,6 milionu korun z evropských fondů pro drůbežářský podnik Schrom Farms z holdingu Agrofert. Městský soud v Praze musí vyjasnit, zda se na zahájení přezkumného řízení vztahuje desetiletá, nebo čtyřletá lhůta.



