Ministerský návrh změn v kárném řízení je nekoncepční, Exekutorskou komoru ČR podporují soudci, státní zástupci i profesní komory

Exekutorská komora ČR coby dohledový orgán má bytostný zájem na tom, aby byl dohled ze strany všech kontrolních institucí prováděn kvalitně, aby byla odhalena všechna pochybení a aby za něj byly udělovány adekvátní tresty. Samotnou ideu posílení ministerského odboru dohledu proto v zásadě může podpořit. Konkrétní návrh resortu týkající se změn v kárném řízení však nemá řádné odborné pojetí a je ovlivněn spíše politickými motivacemi v tom smyslu, že odnímá kárnou pravomoc nezávislému Nejvyššímu správnímu soudu a přesouvá ji na ministerstvo spravedlnosti, které by tak zastávalo pozici kárného žalobce a zároveň pozici kárného soudce. Podobný model není znám z českého právního řádu ve vztahu k jiným právnickým profesím ani neexistuje v žádné z okolních zemí. „Věc jsme konzultovali s mnohými odborníky a dospěli jsme k názoru, že nejlepším řešením by bylo zřízení smíšených kárných senátů, jež by fungovaly při Exekutorské komoře ČR, ministerstvu spravedlnosti či soudech,“ uvedl prezident Exekutorské komory ČR Mgr. David Koncz.

Resort se ve svých krocích mimo jiné odkazuje na údajné souhlasné stanovisko Nejvyššího správního soudu, který je prý ochoten zříct se své dosavadní kárné kompetence ve prospěch ministerstva spravedlnosti. S obsahem tohoto stanoviska však Exekutorská komora ČR dosud nebyla seznámena a nebyla zpravena ani o jeho existenci. Je jí znám pouze fakt, že v samotné důvodové zprávě k návrhu zákona vychází ministerstvo z dopisu Nejvyššího správního soudu z r. 2012, kde předseda soudu JUDr. Baxa v kontextu daného období poukazuje na problematické body kárného systému. Nehovoří však o tom, že by Nejvyšší správní soud chtěl přenést rozhodování o kárných proviněních do správního řízení na ministerské úrovni a že by toto rozhodování mělo být zahajováno z moci úřední.

Exekutorská komora ČR se již obrátila na Nejvyšší správní soud a dala mu na vědomí své odmítavé stanovisko k ministerskému návrhu zákona, na jehož zpracování jí byly dány pouhé tři pracovní dny, přičemž návrh jí byl předložen bez jakéhokoliv předchozího avíza či projednání. Současně poukazuje na to, že se o chystaných legislativních krocích resortu opakovaně dozvídá až z médií. „Takový přístup, který upřednostňuje politikum, má ambice zpochybňovat rozhodnutí nezávislého soudu a který odmítá odbornou diskusi, považujeme za nesprávný a hodnotíme ho jako škodlivý pro stav justice a právní povědomí veřejnosti,“ doplnil Mgr. Koncz s poukazem na to, že od ledna došlo ke změně Legislativních pravidel vlády a Jednacího řádu Legislativní rady vlády spočívající mimo jiné v tom, že profesní komory zřízené zákonem se stávají připomínkovým místem v rámci mezirezortních připomínkových řízení tam, kde se legislativní návrh týká právní úpravy v oblasti působnosti takové komory.

Navzdory výše uvedenému se Exekutorská komora ČR snaží být orgánem komunikačně otevřeným a aktivním a všemi silami se vyrovnává se situací, kdy ze strany ministerstva není pěstována diskuse nad zásadními tématy, kdy hrozí vznik trvalého problému v komunikaci mezi resortem a právnickými profesemi, kdy jsou návrhy zákonů psány v rekordních termínech, jež si vláda ambiciózně předsevzala, a kdy se problémy diskutují až na půdě Parlamentu nad jednotlivými dílčími, navzájem si konkurujícími či se vzájemně konzumujícími návrhy poslanců, senátorů anebo ministerských úředníků.