Lobbování získá zákonná pravidla, prezident Pavel předlohu podepsal

O jeho podpisu informoval Hrad. Podpis připojila hlava státu také k doprovodné novele dalších zákonů, jež upravuje například zaznamenávání takzvané lobbistické stopy v důvodové zprávě návrhu právního předpisu. Přijetí regulace lobbování do poloviny letoška bylo jedním z předpokladů pro vyplacení peněz z Národního plánu obnovy, který čerpá dotace z EU.

Lobbování označuje zákon za činnost, jejímž účelem je přímé ovlivnění postupu lobbovaného při přípravě, projednávání nebo schvalování právních předpisů, mezinárodních smluv, centrálních opatření obecné povahy nebo koncepčních dokumentů.

Lobbovanými mohou být například prezident republiky, poslanci a senátoři, členové vlády a jejich náměstci, vedoucí sněmovní, senátní a prezidentovy kanceláře, členové bankovní rady České národní banky a dalších centrálních institucí, jako jsou Nejvyšší kontrolní úřad, Český telekomunikační úřad, Energetický regulační úřad a Rada pro rozhlasové a televizní vysílání.

Předloha vymezuje po sněmovních úpravách lobbované tak, aby mezi ně patřily na centrální úrovni jen osoby s rozhodovací pravomocí. Z vládního návrhu zákona vyškrtla dolní komora asistenty poslanců a senátorů, stejně jako členy poradních orgánů vlády kromě Legislativní rady vlády.

Hlavním nástrojem regulace má být zavedení registru. Lobbisté budou muset tuto činnost předem ohlásit ministerstvu spravedlnosti. Budou muset v registru uvést, v čím zájmu lobbují. Mají do něj podle vládního návrhu navíc vždy po půl roce vkládat veřejně přístupná prohlášení o lobbování, což má umožnit kontrolu veřejnosti.

Sněmovna reportování o lobbování omezila. Lobbista nebude muset uvádět informace o lobbistickém kontaktu, který se týkal požadavku uplatněného v připomínkovém řízení prostřednictvím elektronické knihovny legislativního procesu. U státních společností se nebude pokládat za lobbování jejich komunikace s exekutivou, tedy zejména s ministerstvy. Lobbistickým kontaktem ale už bude komunikace zástupců těchto společností se zákonodárci. Výjimky ze zákona dostanou kraje a obce.

Předloha předpokládá i sankce za nesplnění zákonných podmínek. Nejvyšší bude moci dosáhnout až milionu korun nebo tří procent hodnoty aktiv právnické osoby.

O zavedení zákonných podmínek pro lobbování se v Česku diskutovalo dlouhodobě. V minulém volebním období Sněmovna návrh nestihla projednat.