Jaké povinnosti vyplývají pro orgány veřejné moci ze zákona o kybernetické bezpečnosti?
Profesora Vladimíra Smejkala, který minulý týden přednášel na konferenci Právo ve veřejné správě, jsme požádali o krátké shrnutí povinností vyplývajících ze zákona o kybernetické bezpečnosti orgánům veřejné moci. Jde o drobnou ochutnávku, neboť celý text přednášky naleznete v následujících týdnech v právním informačním systému CODEXIS a na právním portále Právní prostor.cz.
Jaké povinnosti vyplývají pro orgány veřejné moci ze zákona o kybernetické bezpečnosti?
autor: prof. Ing. Vladimír Smejkal, CSc., LL.M.
V prvé řadě by se měl každý orgán veřejné moci, resp. organizační složka státu, seznámit s existující legislativou: zákonem č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZKB), prováděcími předpisy k tomuto zákonu (zejm. vyhláškou č. 316/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti) a uvědomit si kontext kybernetické bezpečnosti ve vztahu ke krizovému zákonu, zákonu č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení, a k nařízení č. 432/2010 Sb., o kritériích pro určení prvku kritické infrastruktury, které bylo v souvislosti s přijetím ZKB novelizováno nařízením vlády č. 315/2014 Sb.
Měl by v součinnosti s Národním bezpečnostním úřadem zjistit, zda je správcem některého z prvků nebo systémů kritické infrastruktury - informačního nebo komunikačního systému, případně zda je správcem tzv. významného informačního systému podle ZKB - viz vyhláška č. 317/2014 Sb., o významných informačních systémech a jejich určujících kritériích.
Podle toho, zda je některým subjektem výše uvedeným, jsou mu stanoveny povinnosti v ust. § 4, § 7, § 8, § 11, § 14a § 16 ZKB. Zřejmě nejdůležitějšími jsou povinnosti:
- zavést a provádět bezpečnostní opatření,
- zohlednit požadavky vyplývající z bezpečnostních opatření při výběru dodavatelů,
- detekovat a hlásit kybernetické bezpečnostní události,
- provádět reaktivní a ochranná opatření za stavu kybernetického nebezpečí nebo za nouzového stavu,
- oznamovat kontaktní údaje a jejich změny.
Povinnost provozovat informační systémy jako bezpečné se nicméně vztahuje bez ohledu na ZKB na všechny informační systémy provozované orgány veřejné moci. Vyplývá to totiž ze zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy.
Rostoucí význam zajištění bezpečnosti, zejména pak ochrany integrity a dostupnosti informací je dnes jedním z klíčových úkolů pro stát, jeho orgány a organizační složky, jakož i kraje, města a obce, ale i pro soukromoprávní subjekty, které představují významné prvky v rámci kritické infrastruktury.
Další články
Soud potvrdil podmíněné tresty v kauze fiktivních receptů ve Valašském Meziříčí
Olomouc 3. září (ČTK) - Olomoucký vrchní soud dnes potvrdil tříleté podmíněné tresty s odkladem na zkušební dobu pěti let praktickému lékaři Vladimíru Líčeníkovi a lékárníkovi Luďku Konvičkovi v kauze údajných rozsáhlých podvodů s fiktivními recepty ve Valašském Meziříčí.
Soud zamítl žalobu čerpacích stanic kvůli vládním cenovým stropům
Praha 2. září (ČTK) - Městský soud v Praze dnes zamítl žalobu tří čerpacích stanic, které chtěly zrušit vládní regulaci cen pohonných hmot. Podle soudu byl cenový výměr odůvodněný a regulace nezasáhla do práva podnikat.
Pražská městská firma chybovala při výpovědi z náplavky, potvrdil NS
Brno/Praha 1. září (ČTK) - Městská firma Trade Centre Praha (TCP) chybovala, když vypověděla spolku Dvojka sobě smlouvu o nájmu prostor na pražské náplavce. Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání hlavního města.
Vrchní soud setrval na závěru, že Čapí hnízdo bylo účelově vyvedeno z Agrofertu
Praha 31. srpna (ČTK) - Vrchní soud v Praze setrval na svém konstantním závěru, že společnost Farma Čapí hnízdo byla účelově vyvedena z holdingu Agrofert a její vlastnická struktura byla prostřednictvím anonymních akcií zastřena s cílem získat dotaci určenou malým a středním podnikům.
Soud začal projednávat odvolání Nagyové v kauze Čapí hnízdo
Praha 31. srpna (ČTK) - Vrchní soud v Praze začal projednávat odvolání europoslankyně Jany Nagyové proti rozsudku v kauze dotace na kongresový areál Čapí hnízdo u středočeských Olbramovic.
