Advokátní komora ocenila statečnost odbojářů Jiřího a Vladimíra Kloudových

“Ideální advokát by vedle odborné erudice měl být i lidsky nadán touhou po spravedlnosti a morálním kreditem. Takovým lidem se žije daleko hůř než těm, kteří jsou cyničtí a starají se pouze o to vlastní,“ uvedla Novotná při předávání prvních advokátních medailí cti. Vnuk a vnučka Kloudových medaile převzali v sídle ČAK na Národní třídě v den nedožitých 155. narozenin Antonína Kloudy, zakladatele právnického rodu.

Jiří se narodil v roce 1903, Vladimír o rok později. Oba - stejně jako tři jejich další bratři - vystudovali po vzoru otce práva. Jiří se následně ujal řízení rodinné advokátní kanceláře, která sídlila na pražském Malostranském náměstí. Vladimír tam rovněž působil, přičemž často poskytoval zdarma právní pomoc nemajetným.

Po vzniku protektorátu se rodina zapojila do odboje. V roce 1940 zorganizovala tajný prodej zlata, jehož výtěžek podpořil domácí odpůrce nacistického režimu. Ohroženým lidem Kloudovi pomáhali uniknout za hranice, zapojovali se také do předávání tajných zpráv, podporovali výsadkáře z Velké Británie a opakovaně vysílali do Londýna z rodinného domu v Lysolajích.

V roce 1943 zatklo Antonína, Jiřího i Vladimíra gestapo. Otec tří malých dětí Vladimír si poté vyslechl rozsudek trestu smrti za přípravu velezrady a napomáhání nepříteli a v říjnu 1944 zemřel pod gilotinou v Drážďanech. Jeho ostatky skončily kvůli rusky znějícímu křestnímu jménu ve společném hrobě se sovětskými vojáky. Při mučení neprozradil zapojení nikoho z rodinných příslušníků ani dalších odbojářů, čímž jim zachránil život.

Jiří i jeho otec přežili pobyt v koncentračních táborech a po válce se vrátili domů, aby pokračovali v advokátní práci. Jiří byl ale už v roce 1950 znovu zatčen, tentokrát komunisty za údajnou špionáž. Soudy ho poslaly do vězení na 12 let, po amnestii se dostal na svobodu v roce 1960. Advokátem už být nesměl a živil se jako pomocný dělník.