Směrnice o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva

Směrnicí se zřizuje společný rámec opatření pro zavádění infrastruktury pro alternativní paliva v EU, a to se základním cílem minimalizovat závislost dopravy na ropě a omezit její dopad na životní prostředí. Stanovují se minimální požadavky na vytvoření infrastruktury pro alternativní paliva, včetně dobíjecích stanic pro elektrická vozidla a plnicích stanic se zemním plynem (LNG a CNG) a vodíkem, které mají být naplněny prostřednictvím vnitrostátních rámců politiky členských států. Rovněž se stanovují společné technické specifikace pro tyto dobíjecí a plnicí stanice a požadavky na informace pro jejich uživatele.

Směrnice je jedním z projevů globální snahy EU zvyšovat konkurenceschopnost a energetickou bezpečnost účinnějším využíváním zdrojů a energie a snižovat závislost dopravy na ropě. V současnosti jsou jako hlavní alternativní paliva chápány elektřina, vodík, biopaliva, zemní plyn a zkapalněný ropný plyn (LPG), tedy taková, která vykazují potenciál pro dlouhodobou náhradu ropy. Jedním z cílů směrnice je pak zamezit tříštění vnitřního trhu plynoucímu z nekoordinovaného zavádění těchto i dalších alternativních paliv na trh. Proto je zde snaha vytvořit koordinované rámce politiky všech členských států v dané oblasti, jež by měly poskytnout dlouhodobou jistotu nezbytnou pro soukromé i veřejné investice do technologií alternativních paliv a vozidel jimi poháněných, stejně tak jako do budování příslušné infrastruktury. Vše by mělo posloužit dvojímu cíli; jak minimalizaci závislosti dopravy na ropě, tak omezení dopadů dopravy na životní prostředí. Je proto deklarováno, že by členské státy měly zřídit vnitrostátní rámce politiky uvádějící jejich vnitrostátní obecné a specifické cíle a podporující akce pro rozvoj trhu s alternativními palivy, a to včetně zavedení nezbytné infrastruktury. Vše uvedené by mělo probíhat v úzké spolupráci s regionálními a místními orgány a s dotčeným průmyslovým odvětvím, při zohlednění potřeb malých a středních podniků.

Na základě směrnice má tedy každý členský stát přijmout vnitrostátní rámec politiky pro rozvoj trhu pokud jde o alternativní paliva v odvětví dopravy a zavádění příslušné infrastruktury, přičemž směrnice definuje základní atributy, jež mají být v takovém rámci obsaženy. V platnost směrnice vstupuje dnem 17.11.2014, členské státy mají povinnost uvést v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s ní do 18.11.2016.