Nařízení ECB o poplatcích za dohled

Nové nařízení navazuje na evropské nařízení č. 1024/2013, jímž je zřizován jednotný mechanismus dohledu skládající se z Evropské centrální banky (ECB) a vnitrostátních příslušných orgánů. Podle tohoto nařízení ECB odpovídá za účinné a konzistentní fungování jednotného mechanismu dohledu nad všemi úvěrovými institucemi, finančními holdingovými společnostmi a smíšenými finančními holdingovými společnostmi ve všech členských státech eurozóny, jakož i v členských státech mimo eurozónu, které navázaly úzkou spolupráci s ECB. Dle jednoho z ustanovení tohoto nařízení by ECB měla ukládat úvěrovým institucím usazeným v zúčastněných členských státech a v zúčastněném členském státě zřízeným pobočkám úvěrových institucí usazených v nezúčastněném členském státě roční poplatek za dohled.

Na základě toho pak právě publikované nařízení v podrobnostech stanovuje postupy pro výpočet celkové výše ročních poplatků za dohled ukládaných ve vztahu k dohlíženým subjektům a dohlíženým skupinám, metodiku a kritéria pro výpočet ročního poplatku za dohled hrazeného každým dohlíženým subjektem a každou dohlíženou skupinou, ale také postup pro výběr ročních poplatků za dohled ze strany ECB. Poplatky mají vycházet z objektivních kritérií souvisejících s důležitostí a rizikovým profilem dotyčných úvěrových institucí, a to včetně jejich rizikově vážených aktiv, přičemž se vypočítávají na nejvyšší úrovni konsolidace v rámci zúčastněných členských států. To znamená, že jsou-li úvěrové instituce součástí dohlížené skupiny usazené v zúčastněných členských státech, vypočte se a platí se jeden poplatek na úrovni skupiny.

Nařízení vstoupilo v platnost dnem 1.11.2014.