Zákon o Úřadu pro přístup k dopravní infrastruktuře

Zákon odpovídá příslušné evropské legislativě reprezentované směrnicí 2012/34/EU o vytvoření jednotného evropského železničního prostoru, rozhodnutím Komise 2009/750/ES o definici evropské služby elektronického mýtného a jejích technických prvků a směrnicí 2009/12/ES o letištních poplatcích, když upravuje postavení, působnost a organizaci nově zřizovaného Úřadu pro přístup k dopravní infrastruktuře a právní poměry při zaměstnávání některých fyzických osob v něm zařazených.

Jednotlivá ustanovení se zabývají postavením, působností a sídlem úřadu, jeho spoluprací s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, mezinárodní spoluprací či každoroční zprávou o jeho činnosti a hospodaření, další z nich upravují relevantní otázky stran jeho předsedy, místopředsedy a zákazu konkurence v jejich případě.

Důvodová zpráva při předestření kontextu, v němž zákon vznikal, hovoří o odvětví síťové dopravy jako o trhu, jenž je na straně provozování infrastruktury náchylný k vtvoření přirozených monopolů. Na straně poskytování dopravních služeb pak na něm má, a to z historicky daných důvodů, ve většině členských států EU dominantní postavení jeden dopravce jakožto národní dopravce vlastněný státem. Také infrastruktura bývá převážně ve vlastnictví státu a podporována poskytováním veřejných prostředků, stejně tak jako osobní drážní doprava za účelem zajištění dopravní obslužnosti. Evropská unie proto ve svém právním řádu zakotvila a postupně dále rozvíjí požadavky na větší či menší oddělení provozovatelů infrastruktury a dopravců od státu, a to nejen pokud jde o zabezpečení podnikatelského způsobu vedení a řízení, ale také co se týče výkonu státní správy a zajištění nezávislosti dotčených správních orgánů. Se zřetelem k tomuto tak vzniká nový orgán, jehož hlavním úkolem je dohlížet na zajištění přístupu k drážní infrastruktuře a možnost jejího užití ze strany dopravců. Primárním cílem jeho činnosti by měla být ochrana dopravce coby slabší smluvní strany před libovůlí provozovatele infrastruktury, na jejíž využití je dopravce odkázán, a vedle toho zajištění spravedlivé soutěže mezi dopravci ve smyslu ochrany před narušením této soutěže právě ze strany provozovatelů infrastruktury. Zákon má postavení takového nového vnitrostátního orgánu vykonávajícího působnost regulačního subjektu po stránce institucionální a organizační zabezpečit.

Zákon nabývá účinnosti, s výjimkou dvou ze svých ustanovení, dnem 1.4.2017.