Zákon o regulaci lobbování

Upravuje podmínky lobbování, povinnosti lobbistů a lobbovaných a působnost orgánů veřejné moci v oblasti lobbování, přičemž co se ve smyslu zákona rozumí lobbováním, to definuje ve svém § 2.

Důvodová zpráva k okolnostem přijetí této nové právní úpravy popisuje, že lobbing v České republice doposud žádnou zvláštní právní úpravu neměl, neboť jde o oblast regulovatelnou velmi obtížně, a to především z důvodu neochoty mnoha fakticky lobbujících aktérů se k lobbistické činnosti přihlásit, resp. ji za lobbování označit. Přitom prosazování zájmů dle zákonodárce představuje ve vyspělých zemích zcela legitimní součást demokratických procesů. Po několika neúspěšných pokusech proto nyní přichází s jeho komplexní úpravou.

Deklarovaným cílem této nové regulace je stanovit pravidla pro lobbování a jeho vymezení coby standardní aktivity v rámci legislativního a rozhodovacího procesu na centrální úrovni, přičemž základními kritérii pro podobu řešení regulace lobbování má být zvýšení transparentnosti lobbistické činnosti ve vazbě na přiměřenost zvoleného řešení jak z hlediska legislativního, tak celkové nákladovosti, a dále posílení transparentnosti legislativního a rozhodovacího procesu a veřejné kontroly v této oblasti. Má být eliminováno množství nežádoucích jevů, které mohou být s lobbováním v současnosti spojené, jako jsou korupce, střet zájmů nebo klientelismus.

Současně se zákonem o regulaci lobbování byl ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv publikován pod č. 169/2025 Sb. jeho změnový zákon, tedy zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o regulaci lobbování. Tím je měněn kompetenční zákon, zákon o zpravodajských službách, zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, zákon o jednacím řádu Senátu, zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, a nakonec zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv.