Novela zákona o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení

Důvodová zpráva k okolnostem přijetí této novely o více než dvou desítkách změnových bodů popisuje, že aktuální právní úprava správy majetku zajištěného v trestním řízení počítá s větším množstvím správců zajištěného majetku, a to jak státních, tak i nestátních subjektů. Zákon o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení přitom koncepčně vychází z toho, že primární odpovědnost za zajištěný majetek leží na orgánech činných v trestním řízení, tuto odpovědnost ve vztahu ke správě zajištěného majetku lze nicméně přenést na jiný k tomu specializovaný subjekt. V oblasti správy zajištěného majetku tak panuje určitá roztříštěnost subjektů tuto správu vykonávajících, což ztěžuje možnost nastavit pro státní subjekty jednotné standardy správy. Většina subjektů vykonávajících správu zajištěného majetku se přitom zabývá jinou hlavní činností, než je samotná správa, a správa zajištěného majetku je tak vedlejší, přidruženou činností k této činnosti hlavní. Popsaný stav, kdy je správa zajištěného majetku považována za přidruženou činnost správce a takto je i vykonávána, je už dlouhodobě z hlediska efektivity výkonu správy považován za nikoliv optimální.

Zákonodárce seznal, že ačkoliv došlo v této otázce v průběhu let ke značnému pozitivnímu posunu, stále se předmětná právní úprava nachází ve fázi nastavování optimální koncepce správy a je nadále potřeba učinit další kroky k dosažení co možná nejlepšího výsledku. Přichází proto s novelou, jež má vést k zefektivnění výkonu této správy, ať již jde například o úpravu plánování správy zajištěného majetku, pověření správce, odmítnutí pověření nebo dalšího výkonu správy, nákladů správy, změny zajištěné věci, ale i institutů dalších.

Vedle zákona o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení je novelizován rovněž trestní řád, zákon o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích a zákon o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích.

Novela své účinnosti nabývá dnem 1. 7. 2024.