Zákonodárce k důvodům této novelizace deklaruje, že dosavadní právní úprava podmínek poskytování sociálních služeb a druhů sociálních služeb již v jeho očích neodpovídala potřebám dobré praxe a především novým trendům v oblasti poskytování sociálních služeb. Měl za patrné, že byla poplatná době svého vzniku a vyznačovala se absencí dostatečné podpory pro pečující osoby, a to jak při výkonu vlastní péče, tak při odlehčení a nácviku dovedností. Za zcela nevyhovující pak označil stav, kdy poměrně velká množina sociálních služeb s celostátní a nadregionální působností byla z hlediska financování řešena ad hoc dotačními řízeními vypisovanými v jednotlivých kalendářních letech. Zákon Ministerstvu práce a sociálních věcí nijak neukládal povinnost toto dotační řízení vypsat a poskytovatelé těchto sociálních služeb proto byli oproti poskytovatelům sociálních služeb, kteří poskytují služby zařazené do krajských sítí sociálních služeb, ve velké nevýhodě.
Cílem novelizované právní úpravy tedy je větší podpoření poskytování sociální služeb v přirozeném sociálním prostředí, s čímž jsou spojeny i systémové změny pro segment neformální péče. Pobytové formy poskytování sociálních služeb nemají být nabízeny jako první volba poskytnuté služby, akcentována je prioritizace poskytované sociální služby v sociálním prostředí klienta.
Nová právní úprava má být rovněž zaměřena na zákonné ukotvení sítě celostátních a nadregionálních služeb, s jejichž existencí již současné znění zákona počítá v souvislosti s oprávněním ministerstva vypisovat dotační řízení pro tyto služby. Proto je nyní zakotvena povinnost určení sítě sociálních služeb nadregionálního charakteru, když tato síť doplňuje krajské sítě sociálních služeb.
Rozšířeno má být také například poskytování sociálních služeb pro osoby závislé na návykových látkách, těch změn, jež novela přináší, je však celá řada dalších.
Diskuze k článku ()