Novela zákona o pobytu cizinců na území ČR a zákona o zaměstnanosti

Novela je, dle důvodové zprávy, především projevem implementace evropské směrnice 2011/98/EU o jednotném postupu vyřizování žádostí o jednotné povolení k pobytu a práci na území členského státu pro státní příslušníky třetích zemí a o společném souboru práv pracovníků ze třetích zemí oprávněně pobývajících v některém členském státě. Jejím cílem bylo stanovit jednotný postup vyřizování žádostí o vydání jednotného povolení k pobytu a práci na území členského státu pro státní příslušníky třetích zemí, a to včetně vymezení souboru práv pracovníků ze třetích zemí, kteří oprávněně pobývají v členském státě. Na jejím základě má být vydáván doklad, který bude v rámci jediného správního aktu zahrnovat jak povolení k pobytu, tak pracovní povolení. Dle zkušeností z několika členských států, kde bylo takové procesní zjednodušení již zavedeno, to přináší účinnější postup jak pro migranty, tak pro jejich zaměstnavatele, a umožňuje snáze kontrolovat oprávněnost jejich pobytu a legálnost jejich zaměstnání.

Novelou má být dále zpřesněna právní úprava v souvislosti se zajištěním souladu s hlavou III evropského nařízení č. 562/2006, kterým se stanoví kodex Společenství o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob.

Vedle novely zákona o pobytu cizinců na území ČR bylo potřeba rovněž změnit některá ustanovení zákona o zaměstnanosti, která se týkají oblasti zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí, a dále příslušná ustanovení zákona o sociálních službách a státní sociální podpoře, jež upravují okruh oprávněných osob nepojistných dávkových systémů.

Novelizováno je ještě dalších pět zákonů. Jedním z nich je například zákon o azylu, nutnost jehož novelizace vyvstala v souvislosti s výrokem rozsudku Evropského soudu pro lidská práva ve věci Buishvili proti České republice. Zde šlo o to zajistit, aby soudy, které rozhodují o zákonnosti zbavení svobody žadatele o azyl v přijímacím středisku (a analogicky o zákonnosti zbavení svobody cizince zajištěného za účelem vyhoštění), měly v případě zjištěné nezákonnosti rozhodnutí Ministerstva vnitra či policejního orgánu pravomoc nařídit propuštění cizince na svobodu, eventuálně aby takový důsledek mělo zrušovací rozhodnutí soudu ex lege.

Současně se zrušuje vyhláška č. 29/2013 Sb. o stanovení seznamu zemí, jejichž státní příslušníci jsou oprávněni požádat o vydání zelené karty.

Zákon nabývá účinnosti dnem 24.6.2014.