Důvodová zpráva popisuje, že církevní zákon provádí základní právo na svobodu náboženského vyznání zaručené čl. 15 odst. 1 a čl. 16 Listiny základních práv a svobod, když upravuje svobodu náboženského vyznání a její výkon jak v individuální, tak v kolektivní rovině, přičemž jeho těžiště spočívá v právní úpravě postavení církví a náboženských společností a jimi zřizovaných institucí.
Přestože měla praxe prokázat, že předmětná právní úprava je v obecné rovině funkční, v průběhu účinnosti církevního zákona měly být identifikovány některé problémy, které v praxi tuto funkcionalitu znesnadňují. Mezi takové oblasti má patřit například složitá a administrativně náročná evidence účelových zařízení církví a náboženských společností (charit, diakonií apod.), skutečnost, že církev a náboženská společnost nemůže požádat o rozšíření či omezení rozsahu oprávnění k výkonu zvláštních práv, či nesystémová úprava ručení za evidované právnické osoby. Zákon vzhledem k době svého vzniku nepředpokládá poskytování výpisů z církevních rejstříků v elektronické podobě, praxe měla rovněž ukázat, že existence samostatné vyhlášky o vedení církevních rejstříků je nadbytečná. Na vše výše uvedená má novela určitým způsobem reagovat.
Hlavním deklarovaným cílem novely je tak reflektovat skutečnost, že se nacházíme v době rozvoje informační společnosti, nových technologií a digitálně přívětivé legislativy, přičemž žádoucí je poskytnout možnost digitalizace některých výstupů z církevních rejstříků a jejich propojení s dalšími informačními systémy veřejné správy. To má ušetřit nemalé časové a finanční náklady veškerým subjektům, které z různých důvodů výpis z církevních rejstříků získat potřebují. Novela má však současně několik dalších dílčích cílů.
Jak již bylo naznačeno výše, s její účinností se rovněž zrušuje vyhláška č. 232/2002 Sb., kterou se provádí zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností, a to včetně svých novel.
Zákon své účinnosti nabývá dnem 1. 1. 2025.
Diskuze k článku ()