Novela vyhlášky o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy

Ministerstvo spravedlnosti k okolnostem přijetí této krátké novely o dvojici změnových bodů přibližuje, že byla zpracována v souladu s Akčním plánem prevence domácího a genderově podmíněného násilí na léta 2023–2026, v rámci čehož má dojít k zavedení dvou nových fakultativních specializací soudních oddělení na trestním úseku, a to jednak ve věcech trestných činů proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti a trestných činů obchodování s lidmi podle § 168 odst. 1 písm. a) a § 168 odst. 2 písm. a) trestního zákoníku, týrání svěřené osoby (§ 198 trestního zákoníku), týrání osoby žijící ve společném obydlí (§ 199 trestního zákoníku) a svádění k pohlavnímu styku (§ 202 trestního zákoníku), jednak ve věcech mezinárodní justiční spolupráce.

Důvodová zpráva k okolnostem, díky nimž se obecně s takovými specializacemi historicky počítá, vysvětluje, že příčinou je především určitá „typově vyšší náročnost“ projednávané věci, která vyžaduje, aby věc byla projednávána osobou disponující zvýšenou odborností nebo dovednostmi v dané oblastí, což má ve svém důsledku zajistit efektivnější výkon justice. U první z výše uvedených skupin však zavedení takové nové fakultativní specializace bylo, oproti uvedenému, motivováno spíše snahou o zajištění citlivého a empatického přístupu k obětem, jimž ve zvýšené míře hrozí sekundární viktimizace. Zavedení této specializace Ministerstvo spravedlnosti považuje za žádoucí a vhodné s ohledem na specifika řízení ve věcech těchto trestných činů, která zpravidla kladou zvýšené nároky na tzv. měkké dovednosti (soft skills) soudců a jejich orientaci v mimoprávních oborech, a to v odlišné míře oproti řízením ve věcech některých jiných trestných činů.

Pokud jde o mezinárodní justiční spolupráci, uvádí ministerstvo, že vzhledem ke skutečnosti, že je tato oblast poměrně dynamickou zejména pokud jde o justiční spolupráci poskytovanou v rámci Evropské unie, je do budoucna potřeba počítat se vzrůstajícím počtem přímo aplikovatelných evropských nařízení. V důsledku toho jde o materii, která se svým charakterem standardnímu trestnímu řízení vymyká a jež vyžaduje speciální znalost postupů a předpisů justiční spolupráci upravujících.

Deklarovaným cílem zavedení nových fakultativních specializací tedy je podnítit další osobní rozvoj takto specializovaných soudců a nabídnout jim možnost bližšího zaměření jejich dalšího vzdělání právě na tyto oblasti.