Novela autorského zákona

Důvodová zpráva vysvětluje, že novela byla přijata za účelem promítnutí nové unijní úpravy autorských práv a práv souvisejících s právem autorským, která zatím ve vnitrostátním právním řádu nejsou obsažena vůbec nebo jsou obsažena jen částečně, do českého právního řádu. V zásadě má jít o závazná ustanovení evropské směrnice 2019/789, kterou se stanovují pravidla pro výkon autorského práva a práv s ním souvisejících, jež se použijí na některá online vysílání vysílacích organizací a převzatá vysílání televizních a rozhlasových programů (tzv. směrnice OnlineSatCab), a dále směrnice 2019/790 o autorském právu a právech s ním souvisejících na jednotném digitálním trhu (tzv. směrnice APnaJDT).

Jde přitom zejména o úpravu výjimek a omezení výlučných práv pro účely vědeckého výzkumu, pro užití předmětů ochrany při vyučování pro ilustrační účel a pro archivační a konzervační účely paměťových institucí, dále o úpravu licencování děl nedostupných na trhu, pravidel pro výkon tzv. rozšířené kolektivní správy práv nebo některých institutů smluvního práva, ale také např. o úpravu povinné kolektivní správy na přenos vysílání bez ohledu na použitou technologii přenosu. Dosavadní právní úprava totiž neodpovídala zcela nové unijní úpravě, která obsahuje některé nové prvky či podrobnější pravidla pro uplatňování výjimek a omezení práv, výkon práv apod.; kromě toho neobsahovala ani některé unijní úpravou nově zavedené instituty, práva a režimy, konkrétně např. institut doplňkových online služeb vysílatelů, tzv. přímé dodání signálu, práva vydavatelů periodických publikací, režim omezení odpovědnosti poskytovatelů služeb pro sdílení obsahu online nebo režim rozšířené kolektivní správy práv pro licencování užití předmětů ochrany nedostupných na trhu (jiných než knih a periodik) a s tím související tzv. záložní výjimku pro případy neexistence kolektivního správce práv pro určité druhy předmětů ochrany.

Deklarovaným cílem novelizačního zákona, jenž, vedle autorského zákona, mění rovněž živnostenský zákon, zákon o právu na informace o životním prostředí, trestní zákoník, zákon o základních registrech a v neposlední řadě občanský zákoník, tedy je přizpůsobit již existující vnitrostátní právní rámec nové výše popsané unijní úpravě.