Články s tagem: transpozice

Praha 14. března (ČTK) - Počet zákonů, jimiž má ČR převést do právního řádu směrnice a nařízení EU, se před koncem loňského roku zvýšil kvůli sněmovním volbám na pět desítek. Do konce listopadu minulého roku to bylo jen pět zákonů.

Zákonem o kybernetické bezpečnosti Česká republika transponuje směrnici NIS2 a zároveň ruší dosavadní zákon č. 181/2014 Sb. o kybernetické bezpečnosti. Nejde tedy jen o dílčí novelu zákona, ale o plnohodnotnou rekodifikaci oblasti kybernetické bezpečnosti.

Dnešním tématem je transpozice směrnice o transparentnosti v odměňování. Již loni jsme s pořadateli kongresu diskutovali, že bychom přednášku na tohle téma zařadili. Tehdy jsem říkal: „Pomalu to začíná být relevantní, pojďme o tom odstartovat veřejnou diskuzi.“ Nakonec jsme sice nabrali roční zpoždění, ale i přesto pořád ještě nemáme hotový návrh zákona, který by měl české právo se směrnicí uvést do souladu.

Praha 17. března (ČTK) - Česku loni podle vládní zprávy chybělo plně převést do právního řádu osm směrnic Evropské unie, stejně jako předloni. U šesti ze směrnic to v minulém roce stihlo alespoň částečně. Vyplývá to ze zprávy o přejímání legislativních závazků EU, kterou se ve středu bude zabývat Senát.

O tom, že Česká republika nestihla termín pro transpozici Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie („Směrnice o whistleblowingu“) bylo již napsáno mnohé. Firmy i veřejný sektor se vypořádávají s přímými účinky směrnice, které při absenci zákona nastaly.

Právní úprava ochrany spotřebitele v České republice se v blízké době pravděpodobně dočká dalších významných změn. Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR byl předložen vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

Praha 20. března (ČTK) - Počet unijních směrnic, které Česko nestihlo zapracovat do svého právního řádu, se během loňského roku zhruba zdvojnásobil na dvě desítky. Řadu zákonů, které tento tzv. transpoziční deficit snižují, ale Parlament letos přijal či alespoň rozjednal. Vyplývá to z vládní zprávy o přejímání legislativních závazků ČR vůči EU, kterou kabinet poslal k projednání Senátu.

Vládní návrh zákona o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) byl dne 6. dubna 2016 na 21. schůzi Senátu vrácen Poslanecké sněmovně pouze se dvěma pozměňovacími návrhy týkajícími se délky legisvakanční lhůty, konkrétně jejího prodloužení ze tří na šest měsíců. Poslanecká sněmovna dne 19. dubna 2016 schválila ZZVZ včetně pozměňovacích návrhů Senátu. ZZVZ byl dne 29. dubna 2016 publikován v částce 51. Sbírky zákonů pod č. 134/2016. Oproti znění ZZVZ schváleném ve 3. čtením Poslaneckou sněmovnou platné znění nepočítá s pozdějším nabytím účinnosti ust. § 48 odst. 7, 9 a 10 ZZVZ, které oproti dosud platnému a účinnému zákonu č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), přináší nový, fakultativní důvod pro vyloučení uchazeče ze zadávacího řízení. ZZVZ, včetně těchto ustanovení, tak vstoupí v účinnost dne 1. října 2016.

Mým dnešním cílem je seznámit Vás s novým zákonem o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ). Zákon je skutečně nový, ačkoli média často uvádějí, že se jedná o novelu. K zákonu je připojena poměrně detailní a návodná důvodová zpráva, která do budoucna bude fungovat zejména jako výchozí komentář.

Praha 24. března (ČTK) - Česko nemělo do konce loňského listopadu převedeny do českého práva čtyři směrnice EU. Do konce letošního dubna by se však podle ministra Jiřího Dienstbiera (ČSSD) jejich počet mohl mírně zvýšit. Dienstbier to uvedl při senátní k projednávání vládní zprávy o přejímání legislativních závazků kvůli českému členství v EU.