Články s tagem: působnost

Trestné činy mohou být spáchány různými subjekty, přičemž nejenom z procesního hlediska mají specifické postavení příslušníci bezpečnostních a ozbrojených složek, u kterých v zásadě dochází ke změnám v působnosti policejních orgánů a státních zastupitelství. Ačkoliv se počet zjištěných, resp. spáchaných trestných činů „bezpečnostními“ subjekty snižuje,[2] přičemž z celkového počtu všech spáchaných trestných činů se jedná o marginální část, nelze zároveň přehlížet vysokou společenskou nebezpečnost tohoto jednání.

Finanční arbitr je státním orgánem, který je povolán k řešení zákonem o finančním arbitrovi vymezených sporů mezi subjekty na finančním trhu, mezi subjekty finanční služby nabízející (finanční instituce) a poptávající (spotřebitelé). Ve vztahu k soudům, jako orgánům moci soudní, je finanční arbitr alternativní cestou k nalézání práva, lze hovořit o jeho alternativní příslušnosti, která soudní pravomoci nekonkuruje, ale obecnou pravomoc soudů doplňuje. Vzájemný vztah jejich pravomocí je tedy dán právním řádem nekonfliktně, souběžně.

Finanční arbitr byl zřízen zákonem č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi (dále jen „zákon o finančním arbitrovi“ nebo „ZFA“) k 1. 1. 2003 pro řešení sporů v úzce vymezeném rozsahu v oblasti platebního styku – od počátku existence finančního arbitra zákonodárce předpokládal, že v případě osvědčení zvoleného schématu mimosoudního řešení sporů bude možné jeho využití rozšířit.