Články s tagem: právní jazyk

Primární role jazykového výkladu spočívá ve stanovení jednoznačného významu použitého výrazu, zejména výběrem legální definice v trestněprávním předpisu nebo definice z netrestního právního předpisu, případně definice trestněprávním předpisem modifikované.

Rybář má prut, myslivec flintu, traktorista traktor… Co je nástrojem právníka? Ano, je to jazyk, jímž by každý úspěšný právník měl umět vládnout. Zároveň lze říci, že většina výstupů právníkovy práce má písemnou podobu, proto se v následujícím rozhovoru zaměříme na otázky navýsost praktické. V čem právníci při používání svého nástroje nejčastěji chybují?

V první lekci snad každé učebnice právnické angličtiny se píše, že synonymie je v právním jazyce nepřípustná. Tato zásada by se ovšem neměla minout smyslem. Pravidlo vyhýbání se synonymickým vyjádřením pevně vymezených pojmů má samozřejmě své místo v každém odborném stylu. Cílem odborného textu je totiž srozumitelně a jednoznačně popsat danou problematiku a potažmo docílit toho, aby byl možný pouze jeden jediný výklad.

Právo a jazyk mají jednu věc společnou. Obě disciplíny vycházejí z určitých pravidel a zákonů, respektive zákonitostí, které bychom měli dodržovat. V praxi ale musíme v právu i v jazyce kombinovat různé „předpisy a pravidla“, které si na první pohled odporují.

Všichni, kteří jsme se někdy učili nějaký cizí jazyk, si asi vzpomeneme na pocity zklamání, kdy nám nějaké slovo přišlo povědomé, připomínalo nám něco v češtině, a nakonec se ukázalo, že jeho význam je zcela odlišný. Odborně se taková slova nazývají falešní přátelé a příkladů, s nimiž se setkáváme v jazyce práva, je bezpočet.

Překládání právních textů rozhodně nepatří k činnostem, které jsou, kdy byly či budou v centru zájmu široké právnické obce. Ovšem některé otázky související s právním překladem musí právníci čas od času řešit třeba v situaci, kdy chybný překlad dokumentu, s nímž pracují, snižuje jejich argumentační potenciál nebo dokonce poškozuje jejich klienta.