Články s tagem: oprávněný zájem
Díl II: Zákonné tituly zpracování osobních údajů pro vědecké a výzkumné účely ve zdravotnictví
Druhá část stanoviska se zaměřuje na výklad zákonných titulů zpracování osobních údajů podle GDPR, které jsou relevantní při využívání údajů pacientů pro vědecké a výzkumné účely ve zdravotnictví. Autoři rozlišují aplikaci jednotlivých právních základů dle čl. 6 a čl. 9 GDPR podle typu správce a povahy výzkumu, a upozorňují i na rizika bezsouhlasového režimu. Pozornost je věnována také informační povinnosti vůči pacientům.
Oprávněný zájem na zpracování osobních údajů v obchodním kontextu
Mnoho organizací zpracovává osobní údaje na základě svého oprávněného zájmu. Může být tento zájem ryze komerční? Na to odpovídá rozsudek Soudního dvora Evropské unie.
Zpracování informací o kontaktních osobách zaměstnance pro případ nouze
Jak by měl zaměstnavatel nakládat s informacemi o kontaktních osobách pro případ nouze, aby v případě krizové situace dokázal ochránit zájmy svých zaměstnanců a zároveň respektoval jejich soukromí?
Legalita zavedení technologie rozpoznávání obličeje - část II.
Technologie rozpoznávání obličeje (dále také jako „facial recognition“) se v dnešní době stává čím dál více diskutovanou otázkou, když to reflektuje i nedávná zpráva o úmyslu Magistrátu hlavního města Prahy požádat o konzultaci Úřad pro ochranu osobních údajů (dále jen „ÚOOÚ“) ve věci funkcionality rozpoznávání tváří.
Legalita zavedení technologie rozpoznávání obličeje - část I.
Technologie rozpoznávání obličeje (dále také jako „facial recognition“) se v dnešní době stává čím dál více diskutovanou otázkou, když to reflektuje i nedávná zpráva o úmyslu Magistrátu hlavního města Prahy požádat o konzultaci Úřad pro ochranu osobních údajů (dále jen „ÚOOÚ“) ve věci funkcionality rozpoznávání tváří.[1]
