Články s tagem: okolnost vylučující protiprávnost

Po spáchání trestného činu nebo provinění vzniká trestněprávní vztah mezi pachatelem a státem s povinností a právem státu stíhat a trestat spáchaný trestný čin. Tato povinnost může za určitých podmínek zaniknout nebo vůbec nevzniká.

Asi nikoho nepřekvapí, že po takto přelomovém rozhodnutí odvolacího soudu podal nejvyšší státní zástupce proti rozsudku vrchního soudu dovolání. Pro stručnost již nebudu rozebírat argumentaci obžaloby v mimořádném opravném prostředku, ale zaměřím se na úvahy Nejvyššího soudu České republiky.

Obžalovaná v odvolání písemně odůvodněném jejím obhájcem rozsudek napadla v celém rozsahu, když byla přesvědčena, že s odkazem na konstantní judikaturu a její psychický stav v průběhu skutku bylo třeba posoudit žalované jednání jako nutnou obranu.

V trestním právu je málo témat, která vzbuzují tak časté a tak silné emocionální debaty ve veřejnosti, jako je tomu u institutu nutné obrany. Přičítám to pocitu, že právě toto ustanovení, je-li probíráno v libovolné společnosti, ukáže přístup konkrétního člověka ke světu kolem něj. Jak se staví k případné individuální odpovědnosti za vlastní bezpečnost, či jak moc spoléhá na sílu státu a společnosti vynutit si klid na svém území.