Články s tagem: identifikace a autentizace

Nejvyšší soud se vyjádřil k otázce výkladu právní úpravy tzv. nedostatečně identifikovaných vlastníků.

Používání veřejných listin v mezinárodním právním styku podléhá specifickým pravidlům ověřování jejich pravosti. Zatímco některé dokumenty lze v zahraničí využít bez dalších formalit, jiné vyžadují tzv. apostilu nebo dokonce superlegalizaci. Záleží vždy na tom, kdo listinu vydal a v jaké zemi má být předložena.

Prodej a šíření padělků a neoprávněný přístup k originálním produktům je rostoucí problém, se kterým se potýkají značky napříč odvětvími. Zdaleka nejde jen o dovoz „fejkových“ kabelek a prodej napodobenin obrazů vydávaných za originály slavných mistrů. EUIPO na platformě ACAPT (Anti-Counterfeiting and Anti-Piracy Technology) zveřejnilo přehledného průvodce dostupných technologií poskytujících různé formy ochrany. V tomto článku se zaměříme na nástroje, které jsou využívány pro ochranu digitálních produktů.

I po uplynutí více než pěti let od účinnosti GDPR je vymezení osobních údajů otázkou, ve které správci osobních údajů často chybují. Určit, zda jsou zpracovávané informace osobními údaji, je totiž mnohdy obtížnější, než se může na první pohled zdát.

Z občanských průkazů mají zmizet rodná čísla. Náhrada musí být jednoduchá, levná a přijít co nejdříve, společnost i právní řád se bez možnosti spolehlivé identifikace fyzických osob neobejdou.

Stále častěji zaměstnavatelé přecházejí na elektronickou docházku, která využívá otisky prstů zaměstnanců. Tyto „chytré“ produkty pro firmy nabízí spolehlivou kontrolu, kterou není jednoduché obejít. Není divu, že docházkové systému tohoto typu získávají velkou oblibu a zaměstnavatelé je instalují na svá pracoviště. Nejedná se však o příliš velký zásah do „soukromí“ zaměstnanců? Co na to GDPR [1]?