Právní poradna logo

Jak řešit legislativní mezeru v rušení nočního klidu reprodukovanou hudbou?

Datum:25. 05. 2022 v 17:49
Poslední aktivita:08. 06. 2022 v 17:36
Zhlédnuto:14263x
0

Bydlíme v rodinném domě naproti bývalého kulturního domu, který se dostal do soukromých rukou. Majitel objektu je tedy soukromou osobou, která získala veškeré zázemí pro pořádání soukromých akcí, tj. sál pro 200 lidí, restauraci, bar a kuchyni, pódium a zařízení pro reprodukci hudby. Policie pohlíží na toto zařízení vybavené pro kulturní akce jako na větší obývací pokoj apod. pro soukromé účely.

Po stížnostech starostovi obce a hygieně jsme odkázání na telefonáty městské policii, která má svázané ruce, aby takovou akci ukončila. Hygiena tvrdí, že není možno měřit hluk, poněvadž stavba je umístěna v blízkosti hlavní cesty. O víkendech obvykle není provoz. Policie disponuje mobilními hlukoměry, které nejsou certifikované, tudíž změřené hodnoty s překročenými limity jsou jen orientační.

Majitel tohoto objektu z 50. let nemá povinnost provést stavební úpravy ke snižování hluku, i když je situován v centru obce. Ani nevíme, jestli je majitel přítomný na probíhající akci, nebo je v postavení pronajímatele. Od městské policie víme, že ve smlouvě, kterou majitel objektu uzavřel, zavazuje, že nebude porušován noční klid, což je pro nás pouhým alibismem. Víme, že k porušování dochází při každé podobné akci. Nicméně na domluvy městské policie přítomní nereagují. Příjezdu městské policie se můžeme jen dovtípit dle náhlého přerušení hlasité hudby, a poté, co městská policie opustí místo, se opakovaně hudba zesiluje. Soukromé akce s reprodukovanou hudbou (bubny, basy) mohou tak pokračovat až do ranních hodin. Soukromá akce je hlavním argumentem městské policie proto, že nemohou nic více udělat. Hlukem z reprodukované hudby jsme tak zatěžováni i více než 10 hodin. Nejintenzivněji jsou bubny slyšet od 00:30 h a pak, co hodinu, kdy bubny jsou úplně nesnesitelné, někdy až do 05:30 h.

Tento problém je dlouhodobý a nezbývá než se v domě stěhovat, ale uniknout se tomu nedá. Někdy se nedá mluvit ani venku před domem. V místnostech v přízemí přímo naproti oken bývalého kulturního domu, dnes pod názvem Restaurace U Zvonu, se nedají užívat, natož spát.

Majitel prostory může i pronajímat k podnikání, nebo pořádat romské svatby. Tím se celá věc komplikuje v prokazování, kdo hluk vůbec způsobuje, poněvadž mohou využívat i vlastní zvukovou techniku.

Pomohlo by, kdyby legislativa hodnotila tahle zařízení bývalých KD odděleně od zahradních, rodinných a soukromých akcí a umožnila soukromé akce s reprodukovanou hudbou typu DISCO klub ukončit po opakovaném napomenutí městské policie, raději ukončení než zdlouhavé vyřizování, čekání na odpověď starosty či na výsledek přestupkového řízení. V průběhu 30 dní můžeme očekávat další 2 nebo 3 podobné víkendy.

Tato legislativní mezera postrádá smysl zákona o ochraně veřejného zdraví, nočního klidu a nenabízí efektivní řešení, jak zabránit těmto opakovaným bezohledným situacím. Nutí k odhlučňování domu na vlastní náklady, není možno ani větrat, vše musí být uzavřeno. Majitel využívá prostory i jednotlivě, nezbývá než sledovat, jak soukromá akce probíhá, nemá oznamovací povinnost. Okna sálu nemusí vybavovat závěsy, veškeré osvětlení svítí až k nám do domu, nemusí odhlučňovat užívané prostory.

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen
Akceptovaná odpověď
0

Dobrý den,

zprvu bychom Vás rádi upozornili, že jako advokáti nejsme legislativní orgán a nemáme pravomoc navrhovat zákon či právní úpravu, která by, jak uvádíte, řešila „legislativní mezeru“. Nejsme žádným způsobem propojeni se subjekty, jenž disponují zákonodárnou iniciativou. Jako advokáti můžeme tedy jen řešit konkrétní případy, a to za použití platné a aplikovatelné právní úpravy.

V rámci naší příslušnosti tedy shrnujeme přiléhavou právní úpravu ochrany proti rušení nočního klidu.

Užití pojmu nočního klidu používá zákon zřídka, nicméně stanovuje tzv. noční dobu, kterou se, dle ustanovení § 34 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, pro účely kontroly dodržení povinností v ochraně před hlukem a vibracemi rozumí doba mezi 22.00 a 6.00 hodinou.

S termínem nočního klidu operuje zákon č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, který v § 5 odst. 7 stanovuje, že dobou nočního klidu se rozumí doba od dvacáté druhé do šesté hodiny. Obec může obecně závaznou vyhláškou stanovit výjimečné případy, zejména slavnosti nebo obdobné společenské nebo rodinné akce, při nichž je doba nočního klidu vymezena dobou kratší nebo při nichž nemusí být doba nočního klidu dodržována.

Rušení nočního klidu jako přestupek

Jak je uvedeno výše, problematika nočního klidu je zakomponována do zákona o některých přestupcích. Fyzická nebo právnická osoba se tedy za určitých podmínek může dopustit přestupku porušení nočního klidu podle § 5 odst. 2 písm. a) zákona o některých přestupcích. Jedná se tak o přestupek proti veřejnému pořádku, za který může být uložena pokuta až do výše 10.000 Kč, v případě opakovaného spáchání přestupku po nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku až do výše 15.000 Kč.

Možná obrana

Pokud jste obtěžováni hlukem v době nočního klidu a není účinná ústní domluva ani písemné upozornění, můžete zavolat městskou či státní policii, která je povinna se ohlášeným případem zabývat a může na místě uložit blokovou pokutu až do výše 5.000 Kč nebo věc předat obecnímu úřadu, který může pachateli přestupku uložit v přestupkovém řízení pokutu v rozsahu výše uvedeném.

Ochranu před hlukem obecně upravuje zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví v ust. § 30 a násl. Osoby, které provozují zařízení, která jsou zdrojem hluku, jsou povinny dodržovat hlukové limity, které jsou stanoveny v nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Hlukové limity jsou stanoveny podle druhů prostor, např. venkovní prostory, vnitřní prostory staveb, v některých případech ani nemusí být hlukový režim dodržen, jedná se o tzv. hlukové výjimky a ochranná hluková pásma.

Případné překročení hlukových limitů zjišťuje krajská hygienická stanice („KHS“), a to na základě měření. Lze se na ní obrátit se žádostí o poskytnutí informací, zda bylo v minulosti v této oblasti provedeno měření, případně zda se od té doby změnily podmínky, které by mohly mít vliv na hodnoty. Pokud měření nebylo provedeno nebo je již neprokazatelné, lze navrhnout krajské hygienické stanici měření hluku, nelze zde ale vyloučit, že budete muset tento úkon uhradit. Pokud KHS shledá nesrovnalosti v dodržování hlukových limitů, může uložit sankce podle zákona o ochraně veřejného zdraví.

Jednou z možností ochrany je podání správní žaloby, a to především v případě, kdy orgány veřejné správy nekonaly a neplnily svou povinnost chránit před nadměrným hlukem. Žalobu lze podat současně se stížností na krajskou hygienickou stanici, v takovém případě je vhodné se obrátit na advokáta specializovaného na problematiku správního práva. Podání žaloby je ale považováno za krajní řešení, v případě, že všechna přechozí neuspěla.

Je dobré si uvědomit, že ne vše je považováno za hluk, podle § 30 odst. 2 zákona o ochraně veřejného zdraví, se za hluk nepovažuje zvuk působený hlasovým projevem fyzické osoby, nejde-li o součást veřejné produkce hudby v budově, hlasovým projevem zvířete, zvuk z produkce hudby provozované ve venkovním prostoru, zvuk z akustického výstražného nebo varovného signálu souvisejícího s bezpečnostním opatřením, zvuk působený přelivem povrchové vody přes vodní dílo sloužící k nakládání s vodami, zvuk působený v přímé souvislosti s činností související se záchranou lidského života, zdraví nebo majetku, řešením mimořádné události, přípravou jejího řešení nebo prováděním bezpečnostní akce nebo mimořádné vojenské akce.

Sousedské imise

V souvislosti s obtěžujícím hlukem způsobeným sousedem je možné využít soukromoprávní obrany a právní úpravy v občanském zákoníku. Vlastník nemůže nad míru přiměřenou poměrům závažně rušit práva jiných osob, jakož i vykonávat takové činy, jejichž hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat nebo poškodit, jak vyplývá z ustanovení § 1012 občanského zákoníku. K těmto imisím se řadí i např. prach, voda, odpad, kouř, otřesy apod. Zakázané imise jsou ty, které jsou přímé a úmyslné, tzn. že je soused úmyslně činí ve váš neprospěch bez právního důvodu. Nepřímé imise, které jsou chápány jako vedlejší produkt sousedovy činnosti jsou nedovolené, pokud jsou nepřiměřené místním poměrům. Přiměřenost se přitom musí posuzovat pro konkrétní místo, zjištěné zvyklosti např. ve městě lze předpokládat mnohem vyšší ruch vlivem městské dopravy než na vesnici.

Proti nezákonným imisím se lze účinně bránit. Obecně lze doporučit pokus o smírné řešení se sousedem, případně zvážení mediace. Opět až jako mezní řešení lze využít žaloby, pokud všechny smírné cesty selžou. Žaloba v tomto případě může být úspěšná, jen pokud se bude jednat o nezákonné imise, toto tvrzení budete muset jako žalobce dokázat. Opět je potřeba mít na paměti vhodnost zastoupení advokátem, který Vám poskytne odpovídající právní rady pro konkrétní situaci.

Dozor nad dodržováním živnostenského zákona

Krajská hygienická stanice (viz výše) rovněž provádí správní dozor nad dodržováním podmínek pro provozování živnosti. V tomto případě by se jednalo pravděpodobně o živnost řemeslnou – hostinská činnost dle zákona č. 455/1991 Sb., příloha č. 1, část C.

V případě potřeby bychom Vám zjistili bližší informace, zda, příp. za jakých podmínek může KHS přistoupit k pozastavení či odebrání živnostenského oprávnění předmětnému subjektu, který se svou činností rušení nočního klidu dopouští.

Závěr

Závěrem lze shrnout, že není v našich silách „legislativní mezeru“, zaplnit, avšak jak je výše uvedeno, právní řád umožňuje jistou právní obranu, kterou lze pro danou situaci využít. Pokud si budete přát podrobnější právní analýzu z naší strany nebo abychom se Vaší situací aktivně zabývali, prosíme o sdělení.

Pro zobrazení odpovědi se přihlašte
Komentovat mohou pouze uživatelé s aktivním předplatným

Odpovědět na dotaz

Pro přidání odpovědi musíte být přihlášen/a.