Je kedluben vysokocenná plodina?
Nejvyšší správní soud posuzoval, zda je kedluben vysokocennou plodinou podle zákona o myslivosti.
Je kedluben vysokocennou plodinou či není? Takovou téměř hamletovskou otázkou si kladli soudci druhého senátu Nejvyššího správního soudu. Ti rozhodovali o kasační stížnosti Mysliveckého spolku Mezivodí Troubky, který nesouhlasil s rozhodnutím Krajského úřadu Olomouckého kraje, aby kedluben, pěstovaný v prostoru jeho honebních pozemků, nebyl tzv. vysokocennou plodinou.
Uživateli honitby totiž vyplývají ze zákona č. 449/2001 Sb., zákon o myslivosti povinnosti, které se týkají případných škod způsobených při provozování myslivosti na honebních pozemcích nebo na polních plodinách. Podle § 54 odst. 1 zákona „Nehradí se škody způsobené zvěří na pozemcích nehonebních, na vinné révě neošetřené proti škodám působeným zvěří, na neoplocených květinových školkách nebo zahradách ovocných a zelinářských, na stromořadích a stromech jednotlivě rostoucích, jakož i na vysokocenných plodinách.“
Soudci s odkazem na dřívější judikaturu uvedli, že není možné předem abstraktně stanovit obecný výčet vysokocenných plodin. Vždy je potřeba posuzovat a rozhodovat v individuálních případech podle individuálních okolností.
„Lze si představit třeba hypotetický příklad, že v důsledku zvláštních okolností zůstane pole s „obyčejným“, nikterak specifickým kedlubnem osoby zúčastněné na řízení jediným takovým polem v ČR. Pak je představitelné, že za těchto změněných okolností by se táž (sama o sobě zcela běžná) plodina v tom samém místě mohla případně stát vysokocennou, jelikož by se stala v regionu České republiky vzácnou, a tím výjimečnou. Stejně tak se může kedluben z předmětných polí stát řízením osudu natolik věhlasným a spotřebiteli žádaným, že jeho cena dramaticky (mnohonásobně) stoupne, takže se stane vysokocennou plodinou.“, uvedl k rozsudku předseda senátu Karel Šimka.
V přezkoumávaném případě kedluben pěstovaný osobou zúčastněnou na řízení na daném místě v rámci integrovaného systému produkce zeleniny není nyní vysokocennou plodinou ve smyslu zákona o myslivosti. Pokud by se změnily okolnosti v nyní projednávané věci kedlubnů, soud by mohl v budoucnu rozhodnout jinak.
Převzato z tiskové zprávy Nejvyššího správního soudu
Celý text judikátu sp. zn. 2 As 259/2020
Další články
Odpovědnost nemocnice za násilí mezi pacienty
Kdy nemocnice odpovídá za nemajetkovou újmu pozůstalého po pacientovi, kterého během hospitalizace usmrtil jiný pacient?
Výpočet odměny advokáta při zastupování více společně zastoupených osob
Jak řešit situaci, kdy ze společně zastupovaných osob byly úspěšné pouze některé?
Nejlepší zájem dítěte zůstává předním hlediskem rozhodování opatrovnických soudů
Ústavní soud v tomto případě řešil, zda Krajský soud v Praze adekvátně odůvodnil, proč je v nejlepším zájmu tří nezletilých dětí, aby byly svěřeny do tzv. výlučné péče otce s „víkendovým“ stykem matky. V jeho rámci matka třikrát v měsíci děti o víkendu dopravuje z místa bydliště otce, vzdáleného 300 km od jejího bydliště, a zase zpět.
Odměna zmocněnce v adhezním řízení a dobrovolné plnění
Dobrovolné uspokojení nároku poškozeného v průběhu trestního řízení představuje materiální úspěch v řízení
Legitimní očekávání
Společnost od začátku věděla, že k provedení podnikatelského záměru potřebuje nenárokové rozhodnutí správního orgánu



