Online soudní jednání

Specifika online soudních jednání

V důsledku pandemie koronaviru došlo v naší společnosti k výraznému posunu vstříc digitalizaci, která je z epidemiologického hlediska schopna zajistit bezpečnou formou setkávání více osob najednou prostřednictvím elektronické komunikace (online). V soukromém sektoru v průběhu pandemie nastal výrazný rozmach internetových platforem zprostředkovávajících online schůzky (jako např. Microsoft Teams nebo Google Meet). Logickou reakcí Ministerstva spravedlnosti tak bylo zahájit práce na platformě, která by umožnila českým soudům provádět soudní jednání na dálku - za použití prostředků elektronické komunikace. Ustanovení § 102a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen „OSŘ“), dnes již umožňuje využívání videokonferenčních zařízení při soudních jednáních, zejména ve vztahu k zajištění přítomnosti účastníka řízení nebo tlumočníka na jednání nebo k provedení výslechu svědka, znalce nebo účastníka řízení. Platná právní úprava však v tomto směru spíše předjímá zajištění účasti jedné konkrétní osoby u soudu prostřednictvím videokonferenčního zařízení, nežli provedení celého soudního stání na dálku.

Ministerstvo spravedlnosti se ve spolupráci s Českou advokátní komorou v krátkodobém horizontu zaměřilo na vypracování manuálu, jenž by nastavil a soudům doporučil jednotný postup pro vedení soudních jednání online za stávajících legislativních podmínek a s využitím aktuálně dostupné technologie, kterou by byl Skype pro firmy. Takovéto řešení by však mělo být jen přechodné a v dlouhodobém horizontu, po provedení potřebných změn v legislativě, by mělo dojít k vytvoření vhodného systému ušitého „na míru“ české justici, který by sloužil ke zprostředkování online soudních jednání a zabezpečil veškerou související funkcionalitu. Do doby zavedení takovéhoto systémového řešení se však počítá s tím, že by soudní jednání probíhala online pouze za předpokladu, že soud vyhodnotí takovéto řešení jako vhodné a všichni účastníci s tím vysloví svůj předchozí souhlas.

Problematické aspekty online justice

Představa, že by advokáti mohli stihnout vícero soudních jednání nařízených v různých koutech České republiky, je nepochybně lákavá. Nadto by takovýto krok vstříc digitalizaci bezesporu pomohl i zefektivnit českou justici a dalo by se očekávat, že i někteří účastníci řízení by se v důsledku odpadnutí nutnosti fyzické přítomnosti u soudu mohli stát v řízení více aktivními a častěji se soudních jednání účastnit. Tím by mohlo být dosaženo i snížení počtu vydaných rozsudků pro zmeškání.

Problematické aspekty online soudních jednání, které by musely být v budoucnu patřičně vyřešeny, je ověřování totožnosti účastníků řízení a umožnění účasti veřejnosti na soudním jednání. Co se týče ověřování totožnosti, ustanovení § 102a odst. 2 OSŘ vyžaduje ověření totožnosti účastníka, svědka, znalce nebo tlumočníka, zaměstnancem soudu, pověřeným k tomu předsedou senátu, a to v místě, kde se daná osoba fyzicky nachází. Dotyčný „ověřovatel“ totožnosti pak dle stávajícího znění OSŘ musí být po celou dobu úkonu fyzicky přítomen na místě, kde se osoba, které se úkon týká, nachází. Pokud by měl být systém online soudních jednání do budoucna soudy využíván plošně, není samozřejmě takovýto způsob ověřování totožnosti prakticky možný. V tomto směru by tedy muselo být nalezeno nové řešení, jenž by zajistilo ověřování totožnosti účastníků na dálku za použití prostředků elektronické komunikace způsobem, který by byl dostatečně průkazný. Pro to však už bude nutné patřičně upravit legislativu, zejména pak příslušná ustanovení OSŘ.

Dalším problematickým aspektem online soudních jednání je dodržování zásady veřejnosti soudního řízení (vč. veřejného vyhlašování meritorních rozhodnutí), která stanoví, že věci se před soudem projednávají veřejně, aby se jich mohli účastnit nejen účastníci řízení, ale i řadoví občané, kteří s projednávanou kauzou nemají žádnou spojitost. Veřejnost může být vyloučena jen ve zvláštních případech (např. při projednávání utajovaných informací) a je otázkou, jak by tato základní zásada soudního procesu byla zajištěn v online prostředí. Nabízí se však řešení prostřednictvím veřejného přenosu soudních jednání online, tak jak to v dnešní době funguje například u jednání zastupitelstev některých obcí nebo u jednání Poslanecké sněmovny Parlamentu CŘ, u nichž by se dala hledat potenciální inspirace.

Závěr

Online soudní jednání jsou bezesporu hudbou budoucnosti českého soudního procesu, což pandemie koronaviru významně urychlila. Ostatně, v prosinci loňského roku už i Vrchní soud v Praze poprvé rozhodoval online, a i přes několik technických zádrhelů, které se záhy podařilo vyřešit, dopadlo jednání nadmíru úspěšně. Pokud se tedy podaří vytvořit vhodné systémové podmínky pro konání soudních jednání online a nalézt vhodné řešení pro problematické aspekty tohoto způsobu vedení soudních stání, mělo by dojít k výraznému posunu v české justici, která by v historii České republiky neměla obdoby.