Rozhovor: Richard Baček - Profese podnikového právníka se výrazně posunula
Profese podnikového právníka za posledních 10 až 15 let výrazně posunula od spíše právního úředníka po skutečného poradce a partnera lidí z byznysu. Dále do této profese výrazně zasáhly a budou ještě více zasahovat moderní technologie.
Dalším podnikovým právníkem, jehož vám prostřednictvím seriálu Vy a UPP ČR představujeme, je Richard Baček. Do Výkonného výboru byl letos v červnu zvolen poprvé, a to do funkce hospodáře. Dosud také vedl sekci Veřejné zakázky a hospodářská soutěž. Podílí se na spolupráci s Evropskou asociací podnikových právníků (ECLA). Rozhovor s Richardem Bačkem vedla viceprezidentka Unie podnikových právníků ČR Jitka Hlaváčková.
Richarde, vím, že jsi profesní kariéru začínal jako advokát. Co Tě vedlo k tomu stát se podnikovým právníkem?
Podnikovým právníkem jsem se stal v roce 2009, po více než 15 letech působení v advokacii. Tam jsem byl od studenta až po advokáta a lokálního partnera zahraniční advokátní kanceláře. Podnikovým právníkem jsem stal, protože mi přišla zajímavá nabídka znovuvybudovat právní tým v Česku a posílit jeho roli v rámci firmy, protože jsem chtěl poznat práci právníka z té druhé strany – klientské a také proto, že jsem se chtěl více přiblížit reálnému podnikání a poznat, jak fungují a spolupracují lidé v rámci celé firmy, tedy větší sepětí s lidmi od techniky až po finance.
A kde nyní působíš?
Působím ve společnosti Siemens. V současné době jsem zodpovědný nejen za Česko, ale také za Rumunsko a Slovensko. Specifičnost mé práce je jednak v rozsahu záběru činnosti Siemensu, který je skutečně multioborovou korporací, a jednak právě v tom, jak je třeba uzpůsobovat fungování firmy i jednotlivých funkcí uvnitř firmy lokálním předpisům a zvyklostem.
Jak dlouho jsi členem UPP ČR? A co Tě vlastně přivedlo k rozhodnutí do Unie vstoupit?
Myslím, že do Unie jsem vstoupil krátce po svém nástupu do Siemensu nebo určitě hned poté, co jsem se o možnosti stát se individuálním členem Unie dověděl. Já jsem obecně spolkový typ, takže mi možnost stát se členem Unie přišla jako přirozená. A nikdy jsem toho nelitoval, protože Unie nabízí svým členům jedinečné možnosti vzdělávání se, sdílení názorů, pohledů a návodů na různé problémy podnikové praxe.
Členové výboru mají rozdělené gesce nad odbornými sekcemi. Jakou sekci máš na starost Ty?
Už dva roky vedu sekci Veřejné zakázky a hospodářská soutěž, takže název hovoří za sebe. Nabízíme jedinečnou možnost diskutovat aktuální otázky v těchto dvou širokých oblastech a vyměňovat si zkušenosti z praxe. Máme více než 30 členů a v sekci působí podnikoví právníci jak z řad uchazečů, tak i z podniků, které jsou někdy zadavateli, jak soutěžitelů na jednom trhu, tak i partnerů v dodavatelském řetězci. Zapojit se může každý individuální člen Unie, který o to projeví zájem. Je to jedinečné místo, kde se schází právníci z podnikové praxe a mohou se vzájemně obohacovat výměnou zkušeností a názorů v těchto oblastech.
Kromě toho mám také ve funkci hospodáře na starosti finance Unie, kdy sleduji vývoj finanční situace Unie, mám dohled nad placením členských příspěvků a poplatků za účast na akcích, pomáhám s přípravou rozpočtu akcí a provádím kontrolu fakturace a vymáhání dalších pohledávek Unie.
Jak se podle Tebe bude v budoucnu vyvíjet profese podnikového právníka?
Obecně se profese podnikového právníka za posledních 10 až 15 let výrazně posunula od spíše právního úředníka po skutečného poradce a partnera lidí z byznysu. Dále do této profese výrazně zasáhly a budou ještě více zasahovat moderní technologie. Unie jde v tomto směru naproti vývoji a výrazně podporuje vzdělávání svých členů i v těchto oblastech. Podnikoví právníci musí být stále více a více tvořivým elementem ve svých firmách, aby byli více a více chápani jako nezbytná součást úspěšného byznysu. K tomu se snaží přispět i Unie svými vzdělávacími a týmovými aktivitami.

Další články
BOZP nekončí u vlastních zaměstnanců: povinnost zaměstnavatele vůči externistům
Využívání externích dodavatelů a jejich subdodavatelů – externistů je dnes relativně běžnou součástí fungování obchodních společností. Úklid, servis technologií, IT služby, údržbu nebo jiné odborné činnosti tak často zajišťují osoby, které nejsou zaměstnanci společnosti, v jejíchž prostorách svou práci tito externisté vykonávají. Svěření určité činnosti externímu dodavateli však z pohledu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen „BOZP“) neznamená, že se společnost současně zbavuje povinností ve vztahu k bezpečnosti osob pohybujících se na jejím pracovišti.
Když rodiče válčí a algoritmus nečeká, aneb právní past v novém přijímacím řízení na střední školy
Elektronizace přijímacího řízení na střední školy a zavedení informačního systému o přijímacím řízení (DiPSY) slibovaly konec administrativního chaosu, ředitelům středních škol však přinesly i zcela nové procesní pasti. Jak má ředitel střední školy jako správní orgán postupovat, když se rozvedení rodiče neshodnou na výběru střední školy pro jejich potomka?
Když ve firmě zazvoní policie: Návštěva nemusí znamenat průšvih, fatální jsou ale chyby v první minutě
Žádost o součinnost, nebo osobní návštěva policejního orgánu. Pro většinu podnikatelů a manažerů jde o extrémně stresující situaci. Znamená zájem policie automaticky konec podnikání, nebo jde o běžnou praxi? A jak reagovat, pokud policisté požadují firemní e-maily nebo přístup do výroby? Jak mám jako majitel firmy správně postupovat?
Mentoring Žen v právu: První ročník ukázal, že sdílení zkušeností je potřeba. A chystá se pokračování
Jak se rozhodnout, kterým směrem se v právnické profesi vydat? Jak získat větší jistotu ve vlastní schopnosti? Jak skloubit kariéru s osobním životem? A s kým o těchto otázkách otevřeně mluvit? Právě potřeba podpory, sdílení zkušeností a vzájemné inspirace stála u zrodu mentoringového programu iniciativy Ženy v právu.
Jedna káva, čtyři hodiny u stolu: Právní hranice pobytu hosta v kavárně
Host si objedná espresso, otevře notebook a začne studovat. Po dvou hodinách jej obsluha požádá o další objednávku, jinak má uvolnit stůl. O časovém omezení předtím nepadlo slovo. Host poukazuje na zaplacenou kávu, provozovatel na obsazené místo. Právní řešení závisí především na tom, jaké plnění si strany sjednaly a zda je další pobyt ještě jeho součástí.



