Rozhovor: Ivana Fára - Podnikový právník jako manažer
Stanovisko advokáta je často jiné než realita, musí se na realitu „napasovat“, uzpůsobit se procesům zavedeným ve společnosti za současného zachování souladu s právem.
Součástí vedení Unie podnikových právníků ČR je i Ivana Fára. Do Výkonného výboru byla zvolena v roce 2021. Vede právní oddělení ve společnosti Tesco Stores ČR. Angažuje se i v oblasti pro bono. V seriálu Vy a UPP ČR mimo jiné prozradila, proč odešla z advokacie.
Ivano, vím, že jsi začínala jako advokátka. Koneckonců v jedné z advokátních kanceláří jsme se na pár let setkali a měli možnost intenzivně spolupracovat.
Máš pravdu, Richarde. Začínala jsem a působila více než 13 let v advokacii, kde jsem pracovala pro zahraniční advokátní kanceláře. Vedle práce na velkých přeshraničních fúzích a transakcích, která mě neskutečně bavila, jsem měla možnost dostat se i ke „každodenním“ byznysovým záležitostem a čím dál více mě zajímalo, jak mé advokátní rady řeší klienti v praxi ve všednodenním životě. Sám víš, že stanovisko advokáta je často jiné než realita, musí se na realitu „napasovat“, uzpůsobit se procesům zavedeným ve společnosti za současného zachování souladu s právem. A to mě bavilo sledovat a vymýšlet spolu s klienty praktická řešení situací. Od toho už byl jen krůček na „druhý břeh“.
Jaké nyní vidíš rozdíly ve srovnání s předchozím působením v advokacii?
Pracuji pro společnost Tesco Stores ČR, vedu české právní oddělení a současně mám na starosti právní regulaci dodavatelsko-odběratelských vztahů v rámci CE. Agenda je velice široká a rozmanitá a o to zajímavější. Tesco je maloobchodní řetězec, a tak by člověk mohl mít pocit, že „pouze“ nakupujeme a prodáváme a nic jiného nemusíme řešit. Ale ten rozptyl agendy je neskutečný – od právního pokrytí zaměstnanců, přes online prodej až po odpovědnost za prasklé potrubí na prodejně. Bez nadsázky mohu říci, že každý den je jiný, a často je třeba reagovat rychle na neplánované situace, které člověk nečeká. Právě ta rozmanitost mě na této práci baví.
Jak dlouho jsi členkou Unie?
Členkou jsem víceméně od okamžiku, kdy jsem začala působit jako podnikový právník. Nicméně Unii jsem znala dávno předtím – jako advokátka jsem s Unií spolupracovala na seminářích či prezentovala firemním právníkům novely zákonů. Stát se členem Unie mi přišlo naprosto přirozené a rozhodně přínosné. V Tescu jsme velký právní tým, který spolu skvěle a efektivně komunikuje, radíme se a navzájem se podporujeme. Ale současně je vždy smysluplné načerpávat pohled na věci i zvenku společnosti, setkávat se s právníky z jiných firem a vyměňovat si zkušenosti a nápady.
Ve Výkonném výboru Unie máš na starosti komunikaci s novými členy. Jaké vidíš největší výzvy v této oblasti?
Největší výzvou je pro mě neustálý nedostatek času. Práci ve Výkonném výboru se jeho členové věnují ve svém volném čase, kterého je málo, ale vždy se ho naštěstí podaří najít. Dosud se nám povedlo nastavit efektivní komunikaci s novými členy, kteří vědí, že je o ně postaráno, vědí, na koho se obrátit, co dělat, jak co nejkvalitněji využít členství v Unii. Mám vždy velkou radost, když slyším od nových členů pozitivní zpětnou vazbu.
Jaká budoucnost podle Tebe čeká podnikové právníky?
Já mám za to, že podnikový právník bude i nadále směřovat obdobným směrem, kterým se více a více ubírá již v posledních letech – podnikový právník už není jen právník, je to manažer, nedílná součást byznysu. Podnikoví právníci jsou čím dál více zváni ke strategickým rozhodnutím společností, jsou členy vedení firem, projektových týmů. Význam podnikových právníků pro společnosti roste a dle mého názoru i nadále poroste.

Další články
BOZP nekončí u vlastních zaměstnanců: povinnost zaměstnavatele vůči externistům
Využívání externích dodavatelů a jejich subdodavatelů – externistů je dnes relativně běžnou součástí fungování obchodních společností. Úklid, servis technologií, IT služby, údržbu nebo jiné odborné činnosti tak často zajišťují osoby, které nejsou zaměstnanci společnosti, v jejíchž prostorách svou práci tito externisté vykonávají. Svěření určité činnosti externímu dodavateli však z pohledu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen „BOZP“) neznamená, že se společnost současně zbavuje povinností ve vztahu k bezpečnosti osob pohybujících se na jejím pracovišti.
Když rodiče válčí a algoritmus nečeká, aneb právní past v novém přijímacím řízení na střední školy
Elektronizace přijímacího řízení na střední školy a zavedení informačního systému o přijímacím řízení (DiPSY) slibovaly konec administrativního chaosu, ředitelům středních škol však přinesly i zcela nové procesní pasti. Jak má ředitel střední školy jako správní orgán postupovat, když se rozvedení rodiče neshodnou na výběru střední školy pro jejich potomka?
Když ve firmě zazvoní policie: Návštěva nemusí znamenat průšvih, fatální jsou ale chyby v první minutě
Žádost o součinnost, nebo osobní návštěva policejního orgánu. Pro většinu podnikatelů a manažerů jde o extrémně stresující situaci. Znamená zájem policie automaticky konec podnikání, nebo jde o běžnou praxi? A jak reagovat, pokud policisté požadují firemní e-maily nebo přístup do výroby? Jak mám jako majitel firmy správně postupovat?
Mentoring Žen v právu: První ročník ukázal, že sdílení zkušeností je potřeba. A chystá se pokračování
Jak se rozhodnout, kterým směrem se v právnické profesi vydat? Jak získat větší jistotu ve vlastní schopnosti? Jak skloubit kariéru s osobním životem? A s kým o těchto otázkách otevřeně mluvit? Právě potřeba podpory, sdílení zkušeností a vzájemné inspirace stála u zrodu mentoringového programu iniciativy Ženy v právu.
Jedna káva, čtyři hodiny u stolu: Právní hranice pobytu hosta v kavárně
Host si objedná espresso, otevře notebook a začne studovat. Po dvou hodinách jej obsluha požádá o další objednávku, jinak má uvolnit stůl. O časovém omezení předtím nepadlo slovo. Host poukazuje na zaplacenou kávu, provozovatel na obsazené místo. Právní řešení závisí především na tom, jaké plnění si strany sjednaly a zda je další pobyt ještě jeho součástí.



