Evidence skutečných majitelů - blíží se nejzazší lhůta pro zápis
Dne 1. 12. 2021 uplyne nejzazší lhůta pro uvedení stavu zápisu v evidenci skutečných majitelů do souladu se zákonem č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů (dále jen „zákon o evidenci skutečných majitelů“).
Končící lhůta
Účinnost zákona o evidenci skutečných majitelů nastala dne 1. 6. 2021, přičemž v přechodných ustanoveních tento zákon stanoví, že:
- obchodní korporace, které vznikly do 31. 12. 2017 a které provedly zápis údajů do evidence skutečných majitelů podle předchozí právní úpravy do 1. 1. 2019, a
- obchodní korporace, které vznikly od 1. 1. 2018 dále a které provedly zápis údajů do evidence skutečných majitelů podle předchozí právní úpravy do 15 dnů od svého vzniku,
zajistí do 1. 12. 2021, aby platné údaje odpovídaly požadavkům zákona o evidenci skutečných majitelů.
Na ostatní obchodní korporace, tj. na obchodní korporace, které nezajistily dle dosavadních právních předpisů zápis údajů o svých skutečných majitelích, popř. tak učinily pozdě, se přechodné ustanovení nevztahuje. Pro tyto obchodní korporace platí, že jsou povinny zajistit zápis do evidence skutečných majitelů a soulad tohoto zápisu se zákonem o evidenci skutečných majitelů bez zbytečného odkladu po nabytí účinnosti zákona o evidenci skutečných majitelů.
V případě evidujících osob, které nejsou obchodní korporací a nezajistily zápis údaje o svém skutečném majiteli podle dosavadních předpisů, platí, aby tuto povinnost splnily rovněž do 1. 12. 2021. Pokud tyto osoby údaje o svých skutečných majitelích zapsaly dle předchozí právní úpravy, mají do jednoho roku od účinnosti zákona o evidenci skutečných majitelů (tedy do 1. 6. 2022) povinnost zajistit, aby platné údaje odpovídaly požadavkům zákona o evidenci skutečných majitelů.
Pokud dojde k absenci zápisu v evidenci skutečných majitelů nebo k nesouladu evidence skutečných majitelů se skutečným stavem, hrozí evidujícím osobám po uplynutí výše uvedené lhůty sankce, které v tomto článku ještě blíže rozebereme.
Povinnosti, které je nutné splnit do uplynutí lhůty
Je nutné, aby evidující osoby zajistily do evidence skutečných majitelů v zákonem stanovené lhůtě, tj. do 1. 12. 2021, zápis údajů uvedených v § 13 zákona o evidenci skutečných majitelů.
Mezi takové údaje patří:
- osobní údaje o skutečném majiteli,
- údaj o povaze postavení skutečného majitele,
- údaj o velikosti přímého nebo nepřímého podílu skutečného majitele, zakládá-li tento podíl jeho postavení,
- údaj o skutečnosti zakládající postavení skutečného majitele, není-li založeno podílem,
- popis struktury vztahů,
- den, od kterého je fyzická osoba skutečným majitelem,
- den, do kterého byla fyzická osoba skutečným majitelem,
- jméno právnické osoby nebo označení právního uspořádání, o jejichž skutečného majitele jde, a
- identifikační číslo právnické osoby nebo právního uspořádání, o jejichž skutečného majitele jde.
Evidující osoby mají zároveň povinnost zajistit, aby uvedené údaje byly v souladu se skutečným stavem a aby od 1. 12. 2021 byly údaje v evidenci stále aktuální.
Návrh na zápis do evidence skutečných majitelů může být podán prostřednictvím soudu, nebo může být proveden na žádost notářem.
V některých případech dochází k automatickému průpisu do evidence skutečných majitelů na základě informací z veřejného rejstříku.
Přestupky a sankce
Zákon o evidenci skutečných majitelů zavádí sankce za přestupky, které se vztahují k evidenci skutečných majitelů. O přestupcích bude rozhodováno v režimu přestupkového řízení podle zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a budou projednávány obecními úřady obce s rozšířenou působností, v jejímž územním obvodu má evidující osoba podezřelá z přestupku sídlo, popř. v jejímž územním obvodu má skutečný majitel, jenž neposkytne evidující osobě patřičnou součinnost, bydliště.
Mezi přestupky evidujících osob dle zákona o evidenci skutečných majitelů patří nezajištění zápisu údaje o skutečném majiteli do evidence nebo nesoulad zápisu v evidenci skutečných majitelů se skutečným stavem. Přestupku se může dopustit také skutečný majitel, koncový příjemce, osoba s koncovým vlivem a osoba, jejímž prostřednictvím může koncový příjemce získávat prospěch nebo osoba s koncovým vlivem uplatňovat svůj vliv, pokud neposkytne potřebnou součinnost evidující osobě a pokud toto porušení povinnosti potvrdí soud.
Za přestupky je možné uložit peněžitou pokutu až do výše 500.000,- Kč.
Mezi soukromoprávní následky patří znemožnění vyplácení podílu na prospěchu (na zisku a jiných vlastních zdrojích) osobám, které nejsou uvedeny v evidenci skutečných majitelů nebo znemožnění vyplácení prospěchu (podílu na zisku a jiných vlastních zdrojích) obchodním korporacím, jež nemají v evidenci skutečných majitelů zapsaného skutečného majitele.
Nezapsaný skutečný majitel při rozhodování nejvyššího orgánu této obchodní korporace také nebude moci vykonávat hlasovací práva nebo rozhodovat jako její jediný společník. Stejně tak nebude moci vykonávat hlasovací práva právnická osoba nebo zástupce právního uspořádání, jež nemá v evidenci skutečných majitelů zapsaného skutečného majitele.
Závěr
Vzhledem k tomu, že lhůta pro uvedení evidence skutečných majitelů do souladu se skutečností vyprší již 1. 12. 2021, doporučujeme všem evidujícím osobám, aby provedly kontrolu svého zápisu v evidenci skutečných majitelů (https://esm.justice.cz/ias/issm/rejstrik) a zhodnotily, zda je tento stav zapsaný dle aktuálního skutečného stavu, popř. se o tomto poradily.
V případě nesouladu zápisu v evidenci se skutečností nebo úplnou absencí zápisu je žádoucí nejpozději do 1. 12. 2021 tento stav napravit, jinak mohou dle zákona o evidenci skutečných majitelů nastat výše uvedené sankce.
Další články
Právní průšvihy při nasazování AI nástrojů – praktické zkušenosti, kdy se to nepovedlo (2. část)
Zavádění umělé inteligence ve velké české nemocnici ukazuje, že realita má k bezhlavému nadšení daleko a naráží na přísnou regulaci. Praktické zkušenosti z compliance projektu odhalují rizika spojená s neoficiálním využíváním AI nástrojů a chybějící interní správou. Ukazuje se tak, že bezpečné zavádění AI se neobejde bez jasné strategie, auditů a kontinuálního vzdělávání zaměstnanců.
Digitální klon zemřelého člověka: Právní limity simulace identity po smrti
Představme si, že po smrti blízkého člověka přijde rodině zpráva z chatovací aplikace. Není to starý e-mail ani automatická vzpomínka ze sociální sítě.
Právní průšvihy při nasazování AI nástrojů – praktické zkušenosti, kdy se to nepovedlo (1. část)
Implementace nástrojů umělé inteligence už pro právníky není hudbou budoucnosti, ale každodenní realitou. Zapomeňte však na tradiční přístup „odškrtávání checklistů“. V éře AI totiž regulace přímo diktuje samotný technický design produktů. Jak se úspěšně zorientovat v džungli desítek evropských předpisů, na co si dát pozor při mapování datových toků a proč musí právníci při vývoji aplikací sedět u jednoho stolu s programátory a produktovými manažery?
Kdy musí zahraniční firma odvádět daně v tuzemsku? Někdy stačí i jediný zaměstnanec na home office
Práce na dálku z jiné země je čím dál častější. Přestože se podmínky prezence na pracovišti rozvolnily, žádná benevolence už neplatí v tom, kde a jak firmy, potažmo zaměstnanci musí odvádět daně. Systém přitom není nejpřehlednější, a tak svádí k chybám.
Prediktivní analytika při správě daní
Daňová kontrola byla dlouho vnímána především jako nástroj zpětného ověření. Správce daně posuzoval, zda daňový subjekt v minulosti správně přiznal daň, zda doložil rozhodné skutečnosti a zda jeho tvrzení odpovídá realitě. Tento model má své pevné místo i v budoucnu. U části daňových rizik však naráží na praktický limit: pokud správce daně reaguje až ve chvíli, kdy je škoda způsobena, může být její náprava obtížná, ne-li fakticky nemožná.




