Prof. Ing. Vladimír Smejkal CSc., LL.M.

V březnu 2019 rozvířilo vody dodavatelů i uživatelů technologie tzv. dynamického biometrického podpisu (dále jen „DBP“) svérázné rozhodnutí Úřadu pro ochranu osobních údajů (dále jen „ÚOOÚ“).[1]

V březnu 2019 rozvířilo vody dodavatelů i uživatelů technologie tzv. dynamického biometrického podpisu (dále jen „DBP“) svérázné rozhodnutí Úřadu pro ochranu osobních údajů (dále jen „ÚOOÚ“),[1] které nám neznámému subjektu (dále jen „účastník řízení“) uložilo pokutu ve výši 250 000 Kč primárně za to, že údajně porušil zásadu zpracování osobních údajů stanovenou v čl. 5 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) 2016/679 (GDPR), tedy zásadu, že osobní údaje musí být přiměřené, relevantní a omezené na nezbytný rozsah ve vztahu k účelu, pro který jsou zpracovávány („minimalizace údajů“).[2]

V březnu 2019 rozvířilo vody dodavatelů i uživatelů technologie tzv. dynamického biometrického podpisu (dále jen „DBP“) svérázné rozhodnutí Úřadu pro ochranu osobních údajů (dále jen „ÚOOÚ“),[1] které nám neznámému subjektu (dále jen „účastník řízení“) uložilo pokutu ve výši 250 000 Kč primárně za to, že údajně porušil zásadu zpracování osobních údajů stanovenou v čl. 5 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) 2016/679 (GDPR), tedy zásadu, že osobní údaje musí být přiměřené, relevantní a omezené na nezbytný rozsah ve vztahu k účelu, pro který jsou zpracovávány („minimalizace údajů“).[2]

V pondělí 8. října 2018 se v oblíbených prostorách Literární kavárny nakladatelství JUDr. Aleše Čeňka konal křest již druhého, podstatně rozšířeného a aktualizovaného vydání knihy prof. Ing. Vladimíra Smejkala, CSc., LL.M., DrSc. Kybernetická kriminalita.

Zatímco občanskoprávní aspekty robotiky jsou již delší dobu předmětem ne vždy realistické diskuse na mezinárodních fórech, problematika trestněprávní odpovědnosti za jednání robotů zůstává poněkud opomíjena. Úměrně s tím, jak poroste autonomie robotů, bude stále obtížnější zjistit, kdo je odpovědný za určité protiprávní jednání, resp. za škodu způsobenou robotem, případně, zda se může z trestní odpovědnosti vyvinit.

Zatímco občanskoprávní aspekty robotiky jsou již delší dobu předmětem ne vždy realistické diskuse na mezinárodních fórech, problematika trestněprávní odpovědnosti za jednání robotů zůstává poněkud opomíjena. Úměrně s tím, jak poroste autonomie robotů, bude stále obtížnější zjistit, kdo je odpovědný za určité protiprávní jednání, resp. za škodu způsobenou robotem, případně, zda se může z trestní odpovědnosti vyvinit.

Dnes Vám budu povídat o zákonu o kybernetické bezpečnosti. Jako obvykle, jak se tomu u nás stává, zákon o kybernetické bezpečnosti nabyl účinnosti 1. ledna 2015 a prováděcí předpisy k němu byly vydány někdy mezi Mikulášem a Štědrým dnem 2014, což nebylo úplně ideální. Některé záležitosti se řeší doposud, zejména určování tzv. významných informačních systémů.

Dnes Vám budu povídat o zákonu o kybernetické bezpečnosti. Jako obvykle, jak se tomu u nás stává, zákon o kybernetické bezpečnosti nabyl účinnosti 1. ledna 2015 a prováděcí předpisy k němu byly vydány někdy mezi Mikulášem a Štědrým dnem 2014, což nebylo úplně ideální. Některé záležitosti se řeší doposud, zejména určování tzv. významných informačních systémů.

V průběhu roku 2014 byl přijat zákon č. 181/2014 Sb. o kybernetické bezpečnosti, který nabyl účinnosti 1. ledna 2015. Cílem zákona je stanovit podmínky spolupráce mezi soukromým sektorem a veřejnou správou za účelem vyšší efektivity řešení kybernetických bezpečnostních incidentů a zakotvit oprávnění a povinnosti v dané oblasti s cílem zvýšit bezpečnost kybernetického prostoru.

Ve svém příspěvku bych rád představil pojem kybernetická kriminalita, její současné projevy, prognózu dalšího vývoje, přičemž počítejte s tím, že bude spíše neradostná, a jak se jí bránit.

Pokračování příspěvku profesora Ing. Vladimíra Smejkala, CSc., LL.M., který se věnuje problematice současného stavu a dalším možnostem eGovernmentu.

Budu se věnovat tématu, které jsem se pokusil pojmout z hlediska dnešního stavu okolo eGovernmentu, okolo právních úprav, okolo činnosti nebo nečinnosti příslušných orgánů a okolo velice tristní situace související se zadáváním veřejných zakázek.