Mgr. Petr Řezníček

Stejně jako drtivá většina ostatních zákonů se i zákon o veřejných službách v přepravě cestujících [1] (dále jen „Zákon“) potýká s výkladovými problémy některých ustanovení. Tento příspěvek se proto věnuje poukázání na legislativně-technické nedostatky Zákona a řešení výkladových problémů s tím spojených.

Ode dne účinnosti poslední významnější novely zákona č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Zákon“) uběhlo něco málo přes dva roky a zdá se, že by se sportovní prostředí opět mohlo dočkat změn, a to změn významného rázu. V Parlamentu ČR totiž byl projednán návrh novely Zákona, prostřednictvím kterého by mělo dojít k optimalizaci institucializovaného zabezpečení vládních záměrů v rámci podpory sportovního odvětví.