Mgr. Ondřej Pleva

Jednou ze čtyř základních svobod, na kterých stojí Evropská unie, je volný pohyb služeb. V rámci realizace této svobody dochází k situacím, kdy podnikatel usazený v jednom členském státě poskytuje služby osobám v jiném členském státě, běžně se tak děje prostřednictvím vyslání svých zaměstnanců k provádění takových služeb. Při takovém vyslání je však nutné dodržovat pravidla na ochranu zaměstnanců ve členských státech, do kterých jsou pracovníci vysláni.

V závazkových vztazích se někdy stává, že si smluvní strana rozmyslí již učiněné právní jednání a hodlá jeho účinky zvrátit. Tak tomu bývá například u výpovědí, nezřídka také v pracovním právu u výpovědí z pracovního poměru. Motivy mohou být různé, zaměstnanec nebo zaměstnavatel si danou výpověď může rozmyslet s ohledem na předchozí emotivní či zbrklé jednání, případně se jedné ze stran (častěji zaměstnavateli) podaří druhou stranu přesvědčit a motivovat příznivou změnu pracovního poměru (jinou pracovní dobou, vyšší mzdou, přeřazením do jiného pracovního kolektivu apod.). Jak v těchto případech správně postupovat?

Obchodní podmínky jsou v rámci obchodních vztahů velmi často nedílnou součástí smluv. Smluvní strana, která uzavírá velké množství podobných obchodů, většinou standardizované obchodní podmínky mívá. Nezřídka se stává, že v rámci obchodního vztahu spolu smlouvu uzavírají strany, kde každá z nich má své obchodní podmínky.

Zaměstnanecké půjčky mohou představovat zajímavou formu benefitu u zaměstnavatele. V rámci takových půjček (úvěrů nebo zápůjček) zaměstnavatel svým zaměstnancům poskytuje peněžní prostředky s výhodným nízkým úrokem, v některých případech dokonce bezúročně.

Pracovní úrazy představují závažný problém pro zaměstnance i zaměstnavatele. Jejich odškodňování je poměrně složité a výše náhrad je předmětem znaleckých posudků. Stává se, že zaměstnanec je s vypočtenou náhradou nespokojen a po zaměstnavateli požaduje náhradu vyšší. Zaměstnavatel v praxi často takový požadavek odmítá, výše náhrady pak bývá předmětem soudního řízení.

Přestože již máme nějaký čas po volbách do zastupitelstev obcí („komunální volby“), pokládáme i tak za přínosné se s odstupem času a nadhledem ohlédnout za nedávnými komunálními volbami, především za jejich systémem, nyní již bez emocí, a také s prezentací některých výsledků.

V tomto článku se pokusíme nalézt řešení, které by minimalizovalo dopady dluhů jednoho z manželů, se kterými do manželství vstupuje. Cílem bude co největší ochrana druhého z manželů, a také případných dětí. Domníváme se, že se nejedná o situaci neobvyklou, druhý z manželů o dluzích často nemusí vědět, i když podle občanského zákoníku si manželé svou majetkovou situaci, včetně pasiv, mají sdělit. Mohou však nastat i případy, kdy druhý z manželů o dluzích sice ví, přesto však chce manželství uzavřít s nadějí, že se situace vyřeší.