Mgr. Kristýna Pavlovičová
3 článků
Pes, jakožto zbraň či „pachatel“ - k otázkám veřejnoprávní odpovědnosti vlastníka psa
Ust. § 494 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) stanoví: „Živé zvíře má zvláštní význam a hodnotu již jako smysly nadaný živý tvor. Živé zvíře není věcí a ustanovení o věcech se na živé zvíře použijí obdobně jen v rozsahu, ve kterém to neodporuje jeho povaze.“
Zastřelení psa myslivcem z pohledu trestního práva
V návaznosti na řadu článků, které již byly napsány o případu, kdy myslivec na Pelhřimovsku zastřelil chovnou fenu Zulku, a současně v návaznosti na bouřlivé reakce laické veřejnosti k těmto článkům, kde je nejčastěji voláno po přísném potrestání myslivce, se pokusím v režimu trestního zákoníku shrnout, jakého skutku se myslivec vlastně ne/dopustil, a jaký by mu případně hrozil trest.
Ochrana zvířat v režimu trestního práva s ohledem na navrhovanou novelu trestního zákoníku
Pro novodobou společnost je příznačný zvýšený zájem o ochranu zvířat, který se zaměřuje zejména na podmínky a účely chovu zvířat. Český právní řád tento stav částečně reflektoval novou trestněprávní úpravou na úseku ochrany zvířat proti týrání s účinností od 1. 1. 2010 v rámci zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku (dále také jen „trestní zákoník“), a následně zejména tzv. procesem „dereifikace“[1] neboli odvěcnění.
