Mgr. Ing. František Kasl

Příspěvek diskutuje povahu informačního soukromí jakožto formy soukromí, která je svým postavením blízká problematice ochrany osobních údajů. Čtenáři je nejprve představeno soukromí jako jedna ze složek všeobecného osobnostního práva a následně je seznámen s různými náhledy na klasifikaci a vymezení tohoto fenoménu.

Rostoucí význam informačních technologií se mimo jiné projevuje i potřebou průběžně upravovat dílčí charakteristiky mechanismu právní regulace. Cílem takových úprav je zajištění stabilní efektivity práva. V tomto textu je proveden rozbor dvou relativně nových regulatorních metod, které se postupně prosazují v právu informačních technologií.

V první části článku byl představen právě probíhající projekt INFORM, financovaný Evropskou komisí skrze program Justice (JUST) 2014-2020, na kterém pracuje devět partnerských institucí z Bulharska, České republiky, Francie, Itálie, Kypru, Německa, Nizozemí, Polska a Slovenska na rozšíření povědomí a rozvoji odborného vzdělávání ve vztahu k soudcům, soudnímu personálu a praktikujícím právníkům.

Ochrana osobních údajů má řadu specifických odstínů v závislosti na oblasti či situaci, na kterou je aplikována. Členové soudcovských a právnických profesí přitom představují příklad osob, které se potkávají s touto problematikou hned z několika úhlů pohledu; jako zástupci či zaměstnanci správců údajů, jako subjekty údajů i jako profesionálové zastupující či posuzující práva třetích osob.

Čtrnáctý ročník Cyberspace 2016 přilákal na konci listopadu do Brna dvě stě padesát účastníků z celého světa. Velkou část tvořili odborníci, kteří byli díky formátu konference současně posluchači i přednášejícími. Zatímco během prvního dne měla podobu jednosálové konference s přednáškami keynote speakerů, druhý den se proměnila v akci s řadou paralelních streamů s více než stovkou řečníků, věnovaných právním aspektům kyberbezpečnosti, smart cities či informačním technologiím.