Mgr. Eva Sigmundová

Zákon o pobytu cizinců (zákon č. 326/1999 Sb.) v ustanovení § 15a definuje rodinného příslušníka. V praxi mohlo být ustanovení, a to ustanovení § 15a odst. 3 písm. b) zákona o pobytu cizinců ve znění do 17. 12. 2015 (ve znění do 31. 12. 2010 bylo obsahově shodné ustanovení situováno v § 15a odst. 4 písm. b), obtížné interpretovat, jelikož obsahovalo poměrně nejednoznačný a široký (neurčitý) pojem – vztah obdobný rodinnému.

V zákoně o pobytu cizinců (zákon č. 326/1999 Sb.) můžeme najít několik neurčitých právních pojmů, které mohou způsobovat situace, které by mohly vést (a často vedou) k nejasnému výkladu či k zcela rozdílné interpretaci pojmu správním orgánem, a to někdy i u totožných případů. Jako u každého neurčitého právního pojmu je nutné přistupovat k jeho interpretaci obezřetně a individuálně.

Tento článek je pokračováním komparace změn služebního poměru ve vztahu ke změnám pracovního poměru dle zákoníku práce. V minulém článku jsme rozebírali základní rozdíly mezi zákonem o státní službě (zákon č. 234/2014 Sb.) a zákoníkem práce (zákon č. 262/2006 Sb.). Zaměřili jsme se na základní vymezení právních norem, na koho úprava dopadá a v čem je základní rozdíl právních úprav, následně jsme se soustředili již na samotné změny služebního poměru, a to na pracovní cestu a přeložení.

Služební poměr a pracovní poměr jsou dva různé druhy výkonu práce, v odlišných podmínkách, na základě jiných předpokladů, řídící se různou právní úpravou. V některých ohledech je však úprava podobná. V tomto článku se budeme zabývat úpravou změny služebního poměru dle zákona o státní službě v porovnání se změnou pracovního poměru dle zákoníku práce. Zákon o státní službě upravuje změny v ustanovení § 44 až § 70 zákona č. 234/2014 Sb., zákona o státní službě. Zákoník práce upravuje změny pracovního poměru v ustanovení § 40 až § 47 zákona č. 262/2006 Sb. Cílem tohoto článku je porovnat právní úpravu. Nejdříve je nutné se zaměřit na to, na koho jaká úprava dopadá, a v čem je základní rozdíl právních úprav.