Jiří Rajmund Tretera

Jak je to s právním zajištěním duchovní péče poskytovaným ozbrojeným silám České republiky? Z důvodu příbuznosti, i když jen vzdálené, jsme k uvedenému tématu přiřadili i jinou, poněkud odlišnou kapitolu, a sice o právním zajištění duchovní péče ve prospěch Policie České republiky a Hasičského záchranného sboru v České republice v rámci posttraumatické intervenční péče ve prospěch jak policistů a hasičů, tak i členů jejich rodin a osob jim blízkých, k níž se řadí také duchovní péče o oběti trestných činů, terorismu a přírodních katastrof, jako jsou požáry a povodně, kterou náboženská společenství poskytují ve spolupráci s uvedenými veřejnými institucemi, tedy s policií a hasiči.

Mám radost, že letošní 24. ročník konference Církev a stát, konaný na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, je věnován tak důležité součásti vědy českého konfesního práva, kterou je Náboženství a vězeňství, jedné z předních kapitol zvláštní části tohoto oboru.

Autor uvádí čtenáře do právní problematiky natrvalo zřízené duchovní péče v lůžkových zdravotnických zařízeních na území České republiky. Zasazuje tuto péči do souvislosti s uplatněním ústavního práva na náboženskou svobodu pro všechny obyvatele bez rozdílu, v jaké situaci se právě nacházejí, a s praxí kategoriální pastorace, jak je v českých zemích organizována v jiných oborech, zejména v ozbrojených silách a ve vězeňství.

Ve druhé části příspěvku jsou předtaveny návrhy na preambuli nového zákona o svobodě náboženské víry, výčet práv náboženských společenství, právní úprava právnických osob odvozených od náboženských společenství, jakož i řízení o uznání náboženských společenství a o uznání svazu náboženských společenství.

Autor připomíná činnost expertní komise zřízené na Ministerstvu kultury v letech 1999 až 2001 při přípravě návrhu zákona č. 3/2002 Sb. Navrhuje zrušení tohoto zákona a jeho nahrazení novým. Označení církve a nábo­ženské společnosti doporučuje zkrátit na náboženská společenství. Zákon by měl jejich postavení důrazněji odvozovat od náboženské svobody jed­notlivce. Tomu může napomoci preambule, vyjadřující zvláštní roli nábo­ženských společenství ve společnosti.