doc. PhDr. Ing. Hana Konečná Ph.D.
Zdravotně sociální fakulta, Jihočeská univerzita, České Budějovice; Adam Česká republika, z. s.
4 článků
Mezinárodní surrogace a její dopady (nejen) v době pandemie
Náhradní mateřství lze již v dnešní době považovat za jednu z běžných součástí asistované reprodukce, se kterou je z povahy věci spojena řada kontroverzí. Cílem našeho článku bude poukázat na skutečnost, že využívání daného způsobu získání dítěte je kromě diskutovaných eticko-právních problémů spojeno rovněž s často opomíjenými důsledky psychosociálního charakteru.
Regulace náhradního mateřství v ČR: expertní názor
Zájem o náhradní mateřství ve světě roste geometrickou řadou, téměř vytlačuje zájem o adopce. Vzhledem ke zvyšujícímu se zájmu o proceduru, k problémům vyplývajícím z neregulace a vzhledem k mezinárodní dimenzi procedury – ČR je velmi významnou destinací pro pacienty z celého světa pro dobrý přístup k procedurám asistované reprodukce s dárcovskými gametami – je nutné náhradní mateřství legislativně ukotvit.
Sdílená odpovědnost v proceduře náhradního mateřství
Náhradní mateřství je (zatím) nejrizikovější procedurou asistované reprodukce. Zatímco ovšem zdravotní rizika jsou stejná jako u běžných procedur asistované reprodukce, psychosociální, etická a právní jsou výrazně vyšší. Aby snížila pravděpodobnost problémů, vypracovala Sekce asistované reprodukce ČGPS ČLS doporučení, koho a za jakých okolností akceptovat jako náhradní matku.
Asistovaná reprodukce u single osob a homosexuálních párů
Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR v posledních měsících opakovaně informuje veřejnost o svém záměru zpřístupnit asistovanou reprodukci (ART) osobám bez partnera. Zdůvodňuje to lidskými právy a demografickou situací. Článek je analýzou vyslovených důvodů a možných konsekvencí.
