doc. JUDr. Jana Ondřejková Ph.D.
Právnická fakulta UK
2 článků
Zkoumání vztahu Ústavního soudu a Parlamentu prostřednictvím přezkumu ústavnosti zákonů iniciovaného skupinami poslanců a senátorů – stará úskalí a nové možnosti
Vnímání parlamentů a ústavních soudů jako vzájemně antagonistickjch institucí má hluboké kořeny nejen v československé ústavněprávní historii. K nejvlivnějším teoriím vysvětlujícím, proč mají mít po litici přesto zájem na nezávislém ústavním soudnictví, patří pojišťovací teorie, podle které ústavní soudnictví patří ke klíčovým nástrojům ochrany politické opozice, kterou se i aktuální vládnoucí strany v demokraciích mohou jednou stát.
Výběr soudců Ústavního soudu ČR
Za dvacet dva let existence Ústavního soudu ČR zastávalo funkci ústavního soudce 41 osob, které uspěly z celkem 61 nominací pocházejících od tří prezidentů a projednávaných v různých funkčních obdobích Senátu (v letech 1993 a 1994 Poslanecké sněmovny). Cílem tohoto článku je shrnout důvody, které se ukázaly být rozhodujícími při udělování souhlasu s jednotlivými kandidáty, a ověřit, nakolik výsledek nominačního procesu soudců Ústavního soudu ČR odráží jak vektorový součet politických sil působících při schvalování kandidátů, tak důraz, který v něm byl kladen na odbornost a profesionalitu budoucího ústavního soudce.
