MPSV počítá platy ústavních činitelů podle platného zákona
Rozsudek Nejvyššího soudu ve věci výše platové základny vyhlašované Ministerstvem práce a sociálních věcí podle § 3 odst. 3 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů, nebyl dosud zveřejněn, proto se MPSV nemůže vyjadřovat k podrobnostem v něm obsaženým.
Postup MPSV při vyhlašování platové základny je kontinuální od roku 2002 a řídí se zákonem. V tomto roce byl novelizován zákon č. 309/2002 Sb., ve kterém byla nastavena relace k průměrné nominální měsíční mzdě fyzických osob v nepodnikatelské sféře podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok (tj na údaj „Průměrná hrubá měsíční mzda – fyzické osoby“ a nikoli na údaj „Průměrná hrubá měsíční mzda – přepočtené počty“.) Na tomto způsobu výpočtu platové základny se tenkrát shodly resorty práce a sociálních věcí a spravedlnosti a Český statistický úřad.
Platný text § 3 odst. 3 zákona č. 236/1995 Sb.
„(3) Platová základna činí od 1. ledna do 31. prosince kalendářního roku 2,75 násobek a pro soudce 3násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. Výši platové základny pro příslušný kalendářní rok vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů sdělením.“
Účelem novely bylo vytvoření stabilní vazby mezi platy osob v režimu zákona č. 236/1995 Sb. (dále jen „ ústavní činitelé“) a vývojem platů skutečně poskytovaných za práci v nepodnikatelské sféře tak, aby platy ústavních činitelů sledovaly jejich vývoj daný možnostmi veřejných zdrojů a vůlí představitelů státní moci na jejich vynakládání k danému účelu.
Problematikou platů soudců se několikrát zabýval Ústavní soud a nikdy nezpochybnil zákonnost výpočtu platové základny ve vyhlašovaných sděleních MPSV.
Další články
Soud EU: ČR porušuje unijní právo, když umožňuje výslech podezřelých bez obhájce
Lucemburk/Brusel/Praha 22. října (zpravodajka ČTK) - Česká republika porušuje právo Evropské unie tím, že umožňuje vyslýchat podezřelé z trestných činů bez přítomnosti obhájce, pokud se advokát nedostaví do 48 hodin od zadržení.
Obce budou moci žádat po taxikářích znalost češtiny a místopisu
Praha 21. října (ČTK) - Obce budou moci vyhláškou požadovat po řidičích taxislužby prozkoušení znalosti češtiny nebo místopisu. Senát schválil novelu zákona o silničním provozu, která tuto možnost zahrnuje.
Výsledky letošních voleb do třetiny Senátu byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů
Praha 20. října (ČTK) - Výsledky letošních voleb do třetiny Senátu byly dnes vyhlášeny ve Sbírce zákonů. Státní volební komise v ní zveřejnila jak výsledky finále senátních voleb, tak i celkové výsledky prvního kola. Od středy je tak bude možné napadnout u Nejvyššího správního soudu, který letos obdrží nejméně jednu stížnost ze Žďárska.
Příjmy z dobrovolné prostituce podléhají zdanění, potvrdil Ústavní soud
Brno 20. října (ČTK) - Příjmy z dobrovolně vykonávané prostituce podléhají zdanění stejně jako jiné formy samostatné výdělečné činnosti. Průlomový právní názor Nejvyššího správního soudu (NSS) ve dvou usneseních potvrdil Ústavní soud (ÚS).
Pracovní doba není jen otázkou začátku a konce směny. Víte, co všechno se do ní počítá?
Kdy pracovní doba skutečně začíná a končí? Co už je doba odpočinku? Jak správně posoudit pracovní cestu, čekání na práci nebo práci přesčas? A jaké důsledky může mít nesprávné posouzení pracovní doby pro zaměstnance i zaměstnavatele?
