Ústavní soud uvádí kritéria, která mají vliv na ukládání nepodminěného trestu odnětí svobody rodiči nezletilých dětí.

Určení konkrétních adresných míst vyhláškou regulující hazard nenarušuje hospodářskou soutěž, pokud není neobjektivní a diskriminační.

Dne 14. 4. 2020 bylo ve Sbírce zákonů publikováno pod č. 172/2020 Sb. nařízení vlády o použití Armády České republiky k záchranným pracím v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru SARS CoV-2.

Dne 14. 4. 2020 bylo ve Sbírce zákonů publikováno pod č. 173/2020 Sb. usnesení vlády České republiky o přijetí krizového opatření.

Dne 14. 4. 2020 bylo ve Sbírce zákonů publikováno pod č. 174/2020 Sb. usnesení vlády České republiky o přijetí krizového opatření.

Dne 16. 4. 2020 bylo ve Sbírce zákonů publikováno pod č. 175/2020 Sb. sdělení Ministerstva financí, jímž se určují emisní podmínky pro Státní dluhopis České republiky, 2020–2022, 0,10 %.

Praha 16. dubna (ČTK) - Lidé i firmy asi budou moci v souvislosti s epidemií koronaviru přerušit buď na tři, nebo na šest měsíců splácení úvěrů a hypoték. Délku přerušení, o které by museli požádat, by si mohli vybrat. Moratorium zavádí vládní návrh zákona o některých opatřeních při splácení úvěrů, který dnes ve zrychlením režimu schválil Senát. Nyní normu dostane k podpisu prezident.

Doprava má v dnešním světě důležitý význam. Důležitost oblasti dopravy dokládá nejen to, že dopravní průmysl v Evropské unii („EU“) přímo zaměstnává okolo 10 milionů lidí a tvoří 5 % HDP, ale i skutečnost, že právě „díky“ přeshraniční přepravě osob došlo k rychlému rozšíření pandemie koronaviru (COVID-19) po celém světě.

V případě, že žena do 300 dní od rozvodu otěhotní s novým partnerem, s nímž není sezdána, nastává v praxi problém. Přestože na internetu koluje mnoho mýtů, tuto situaci je podle současné právní úpravy možné vyřešit výhradně u soudu. A to i v případě, že všichni zúčastnění souhlasí. Další komplikací je, že soud rozhodne až poté, co se dítě narodí. Až na základě soudního rozhodnutí pak matrika provede změnu v rodném listě dítěte.

V návaznosti na řadu článků, které již byly napsány o případu, kdy myslivec na Pelhřimovsku zastřelil chovnou fenu Zulku, a současně v návaznosti na bouřlivé reakce laické veřejnosti k těmto článkům, kde je nejčastěji voláno po přísném potrestání myslivce, se pokusím v režimu trestního zákoníku shrnout, jakého skutku se myslivec vlastně ne/dopustil, a jaký by mu případně hrozil trest.

Úřad práce ČR připravil přehled nejčastějších otázek, včetně odpovědí, které kladou zaměstnavatelé v souvislosti s vyplňováním a podáváním žádostí o cílenou podporu z Programu Antivirus. Tyto dotazy vychází z dat získaných při zpracování žádostí. Dodržení správného postupu a úplnost žádosti jsou přitom zásadní pro hladký průběh jejich vyřízení a tedy získání podpory v co nejkratším čase.

Takřka každý den vydávají orgány veřejné správy různé podpůrné dokumenty a tiskové zprávy, které pojednávají o dotačních programech či různých úlevách v souvislosti s aktuální pandemií koronaviru. Nicméně ne vždy je jednoduché se v dané informační smršti zorientovat a ne každý člověk, který stojí na hranici krachu, si může dovolit zaplatit právníka, aby mu s tím pomohl.

Dne 9. 4. 2020 bylo ve Sbírce zákonů publikováno pod č. 154/2020 Sb. nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 432/2010 Sb., o kritériích pro určení prvku kritické infrastruktury, ve znění nařízení vlády č. 315/2014 Sb.

Dne 9. 4. 2020 bylo ve Sbírce zákonů publikováno pod č. 155/2020 Sb. nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 83/2020 Sb., o povolání vojáků v činné službě a příslušníků Celní správy České republiky k plnění úkolů Policie České republiky v souvislosti s epidemií viru SARS-CoV-2.

Dne 9. 4. 2020 bylo ve Sbírce zákonů publikováno pod č. 156/2020 Sb. usnesení vlády České republiky o prodloužení nouzového stavu v souvislosti s epidemií viru SARS CoV-2.

Dne 9. 4. 2020 bylo ve Sbírce zákonů publikováno pod č. 158/2020 Sb. usnesení vlády České republiky k zajištění poskytování zdravotních služeb poskytovateli zdravotních služeb a k zajištění činnosti orgánů ochrany veřejného zdraví po dobu trvání nouzového stavu.

Praha 15. dubna (ČTK) - Pravidla insolvencí i exekucí se v souvislosti s nynější koronavirovou krizí pravděpodobně změní. Senát by měl podle doporučení ústavně-právní výboru vládní návrh zákona na čtvrteční schůzi schválit. Předloha předpokládá, že podnikatelé a firmy v přechodných hospodářských potížích na sebe nebudou muset bez zbytečného odkladu podat insolvenční návrh. Do konce června budou pozastaveny až na výjimky exekuce movitých věcí i nemovitostí.

Dne 14. 4. 2020 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 159/2020 Sb. zákon o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2.

Dne 14. 4. 2020 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 160/2020 Sb. zákon o některých úpravách v oblasti dávek státní sociální podpory a příspěvku na péči v souvislosti s nouzovým stavem při epidemii v roce 2020.

Dne 14. 4. 2020 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 161/2020 Sb. zákon o některých úpravách v oblasti zaměstnanosti v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020 a o změně zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

V Parlamentu ČR se aktuálně projednává návrh zákona na zmírnění dopadů epidemie koronaviru v oblasti justice (tzv. „lex COVID“). Jedním z hlavních témat krizové úpravy je oblast insolvenčního práva, v rámci kterého má dojít k dočasnému pozastavení podávání věřitelských insolvenčních návrhů, dočasné suspendaci povinnosti podat dlužnický insolvenční návrh a zavedení institutu mimořádného moratoria.

Dne 15. 4. 2020 bylo ve Sbírce zákonů publikováno pod č. 169/2020 Sb. rozhodnutí prezidenta republiky o vyhlášení voleb do Senátu Parlamentu České republiky a o vyhlášení voleb do zastupitelstev krajů.

Dne 15. 4. 2020 byla ve Sbírce zákonů publikována pod č. 170/2020 Sb. vyhláška o způsobu oceňování nákladů na zdravotní služby pro účely přerozdělování.

Dne 15. 4. 2020 bylo ve Sbírce zákonů publikováno pod č. 171/2020 Sb. sdělení o rozhodné částce pro určení celkové výše mzdových nároků vyplacených jednomu zaměstnanci podle zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů.

Dne 23. 10. 2018 vydal Nejvyšší soud (NS) ve věci vedené pod sp. zn. 29 Cdo 4851/2016 rozsudek, ve kterém se vyjadřuje k problematice omluvitelnosti omylu jako předpokladu relativní neplatnosti právního jednání (smlouvy). NS zde dospěl k závěru, že se smluvní strana může zásadně spolehnout na pravdivost prohlášení druhé strany ve smlouvě.[1]