V celé BOZP platí zásada, že zaměstnavatel je povinen vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací práce v oblasti BOZP a přijímáním opatření k předcházením rizikům. To ukládá zaměstnavateli přímo zákoník práce (dále též "ZP"). Jde o tzv. metodu prevence rizik, na základě které musí zaměstnavatel vyhledávat rizika, a když je nemůže odstranit, tak je musí vhodnými opatřeními alespoň minimalizovat. Jedním z rizik je práce v nepříznivých mikroklimatických podmínkách, tedy práce v chladu a v horku. Proto ZP v § 104 výslovně stanoví, že na pracovištích s nevyhovujícími mikroklimatickými podmínkami je zaměstnavatel povinen poskytovat zaměstnancům ochranné nápoje a odkazuje na prováděcí předpis.

Konkrétní podmínky ochrany zdraví při práci s rizikovými faktory mikroklimatických podmínek upravuje nařízení vlády č. 361/2007 Sb., o ochraně zdraví při práci. Toto nařízení vlády bylo za dobu své účinnosti několikrát měněno.

Základ pro posouzení, zda je konkrétní práce vykonávána v teplotním riziku či nikoliv je samozřejmě ve zjištění teploty na pracovišti. Nařízení vlády č. 361/2007 Sb. pro tyto účely zaměstnance člení do tzv. tříd podle vykonávané práce, tříd je osm - třída I, IIa, IIb, IIIa, IIIb, IVa, IVb a V. Druhy vykonávané práce s přiřazením do tříd jsou pro zaměstnavatele pouze orientační (nemohou být plně vyčerpávající), zaměstnavatel si proto musí zaměstnance sám zařadit do příslušné třídy práce. Bez toho by ani nevěděl jaká je přípustná teplota pro daného zaměstnance a zda mu má/nemá poskytovat ochranné nápoje.

Nařízení vlády vychází z hodnocení tepelné zátěže podle operativní (vypočtené) teploty nebo výsledné teploty (kulového teploměru). Měření stereoteploty je používáno jen pro klimatizované pracoviště a pro pracoviště, na němž je k větrání použito kombinované nebo nucené větrání, na nichž je vykonávaná práce třídy práce I a IIa, a to pro posouzení horizontální nerovnoměrnosti. Na těchto pracovištích totiž nelze předpokládat technologické zdůvodnění vlivu nežádoucího proudění a radiační nerovnoměrnosti, když příčinou může být pouze špatně seřízená vzduchotechnika. Jedna z posledních novel nařízení vlády zavedla nové dělení pracovišť třídy I a IIa podle nároků na kvalitu vnitřního prostředí na pracoviště kategorie A (vysoké nároky), kategorie B (střední nároky) a C (běžné podmínky). Všechny potřebné hodnoty přípustné teploty a i pro ochranné nápoje zjistí zaměstnavatel z tabulek uvedených v příloze č. 1 nařízení vlády. Z toho všeho pak musí vycházet.

Nově také nařízení vlády odstupňuje ztrátu tekutin nahrazovanou ochranným nápojem jak v měřené teplotě pro danou třídu práce, tak v náhradě tekutin. Tím je mnohem přesněji definováno množství skutečné náhrady ve formě ochranného nápoje podle jednotlivých pracovišť, resp. podle druhu vykonávané práce a skutečné zátěže teplem. Ochranný nápoj musí být zdravotně nezávadný a nesmí obsahovat více než 6,5 hmotnostních procent cukru, může však obsahovat látky zvyšující odolnost organizmu. Množství alkoholu v něm nesmí překročit 1 hmotnostní procento; ochranný nápoj pro mladistvého zaměstnance však nesmí obsahovat alkohol. Ochranný nápoj chránící před zátěží teplem se poskytuje v množství odpovídajícím nejméně 70 % ztráty tekutin a minerálních látek potem a dýcháním za osmihodinovou směnu. U náhrady ztráty tekutin pro třídu I až IIIa již poskytovaný ochranný nápoj nemusí být vždy jmenovaná "balená" voda, ale tyto druhy vod mohou být i ve formě jiné, tedy čerpány přímo ze zdroje. Balená voda jako ochranný nápoj bude pak pochopitelně distribuována tam, kde taková kvalita zdroje chybí. U třídy IIIb až V, kde se jako ochranný nápoj uvádí minerální vody se střední mineralizací je stanoveno, aby tyto byly podávány jen v polovičním množství z nárokové náhrady 70 % a druhá polovina nárokové náhrady byla pokryta ochranným nápojem pro nižší třídy práce. Tato úprava odpovídá stavu, kdy ačkoliv dochází u těžších fyzických prací k významným ztrátám tekutin i minerálů, jsou zejména minerály nahrazovány již ve stravě, a proto není žádoucí, aby organizmus byl jimi předimenzováván prostřednictví vyššího přísunu minerální vody, která by ve vyšších dávkách naopak mohla způsobovat zbytečnou zátěž organizmu, resp. ledvin apod. Kombinací minerální vody a například vody přírodní lze docílit dosažení optimální náhrady ztráty tekutin při práci spojené s vyšší fyzickou zátěží.

Závěrem jednu praktickou radu - zákoník práce sice připouští, aby zaměstnavatel poskytoval zaměstnanci místo lahví s minerálkou příspěvek na ochranné nápoje, ale v praxi se to využívá pouze na dislokovaných pracovištích. Ochranné nápoje jsou určeny pojmově k ochraně zdraví zaměstnanců při práci a k tomu účelu musí především také sloužit.

Náhrada tekutin při práci v zátěži teplem v závislosti na teplotě to nebo tg na pracovišti za osmihodinovou směnu a maximální teplota, při níž je dosaženo maximální ztráty tekutin

Příklad výpočtu množství ochranného nápoje

Pokud je třeba stanovit náhradu tekutin pro třídu práce IIIa a to = 27 °C.

Rozpětí ve °C pro třídu práce IIIa = 20 až 29 °C, rozdíl 9 °C.

Náhrada tekutin pro uvedené rozpětí = 0,9 až 2,8 litrů, rozdíl 1,9 litrů.

1,9 : 9 = 0,21 litr/1 °C

27 - 20 = 7 °C

Náhrada tekutin za osmihodinovou směnu = 0,21 x 7 = 1,47 + 0,9 = 2,37 litrů = 2,4 litrů.