Z dotazu jsem vyrozuměl, že zaměstnanci pracují v nepřetržitém pracovním režimu (jde o nepřetržitý provoz zajišťovaný dvěma směnami), pracovní doba je jim rozvržena nerovnoměrně a v souladu s ustanovením § 78 odst. 1 písm. m) zákoníku práce bylo mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací sjednáno pro tento účel v kolektivní smlouvě vyrovnávací období v délce 52 týdny. Znamená to, že za takto dlouhé období musí činit týdenní pracovní doba zaměstnance v průměru 37,5 hodiny a zaměstnavatel rozvrhuje zaměstnancům směny tak, aby za uvedené období odpracovali celkem 1.950 hodin (52 x 37,5 hodiny). Na tento počet hodin je zpracován tzv. dlouhodobý plán neboli rozvrh pracovní doby na vyrovnávací období v délce 52 týdnů.

Předpokládám, že s ohledem na povahu provozu zaměstnavatele dochází měsíc co měsíc ke změnám výše uvedeného dlouhodobého plánu, a to prostřednictvím tzv. měsíčního plánu. Ten představuje standardní změnu rozvrhu pracovní doby za podmínek obsažených v ustanovení § 84 zákoníku práce, podle něho zaměstnanec v daném měsíci pracuje a podle něho by se měla posuzovat též jeho dovolená nebo překážky v práci. Je logické, že počet hodin rozvržených zaměstnavatelem v měsíčním plánu se bude lišit od toho, co bylo původně rozvrženo do dlouhodobého plánu. To je ale věcí zaměstnavatele, aby si tyto „plusy a mínusy“ pohlídal a zajistil, že na konci vyrovnávacího období bude počet rozvržených (odpracovaných) hodin roven tomu, co odpovídá za týden v průměru týdenní pracovní době zaměstnance (viz výše).

Měsíčního platu se zaměstnanci dostává za to, že v daném kalendářním měsíci odpracoval hodiny rozvržené mu zaměstnavatelem. Při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby je pochopitelné, že stejný plat bude zaměstnanci v každém měsíci příslušet za jiný počet takto odvedených hodin. Ve výši měsíčního platu zaměstnance se přitom nemůže nijak projevit to, že zaměstnavatel v některém z kalendářních měsíců spadajících do vyrovnávacího období rozvrhne zaměstnanci v měsíčním plánu podstatně méně hodin, než bylo původně uvedeno v plánu dlouhodobém, a že tento rozdíl je větší než délka směny 11,5 hodiny. Platí to samozřejmě i naopak. Od toho existuje vyrovnávací období a od toho je plat měsíční, aby se tyto rozdíly smazaly do konce vyrovnávacího období.

Podtrženo sečteno, k nějakému „krácení“ platu není v daném případě žádný důvod, zaměstnanec odpracoval to, co podle rozhodnutí zaměstnavatele promítnutého v měsíčním plánu odpracovat měl.