Věc: Právní analýza – SJM, vypořádání po rozvodu na Ukrajině

V případě rozvodu manželství s mezinárodním prvkem je nutné primárně vyřešit, jaký bude rozhodný právní řád, jímž se bude daný právní poměr řídit, a soud kterého státu bude danou věc řešit. V případě česko-ukrajinských vztahů je relevantním předpisem pro určení rozhodného právního řádu Smlouva mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech, č. 123/2002 Sb.m.s. („Smlouva“).

V čl. 29 a 30 Smlouvy jsou pak stanoveny hraniční určovatele, dle kterých je rozhodný právní řád pro rozvod určen. Základním hraničním určovatelem v případě rozvodu manželství je státní občanství manželů. Pokud tedy máte oba občanství ukrajinské, rozhodným právním řádem (tedy i pro následné vypořádání SJM) bude právní řád Ukrajiny. Pokud jste oba občané České republiky, rozhodným řádem bude právní řád ČR. V případě, že manželé nemají stejné občanství, rozhodným právním řádem bude právní řád státu, kde mají manželé společné bydliště.

Soudní příslušnost ČR pro řízení o rozvod i vypořádání SJM by bylo možné založit v případě, že byste oba měli současné faktické (nikoli trvalé) bydliště v ČR, a to i v případě, že byste byli oba občané Ukrajiny (viz čl. 29 odst. 1 Smlouvy). Pak by o rozvodu rozhodoval český soud dle českého právního řádu, dle něhož by se pak řídilo i vypořádání SJM. Pokud v mezidobí došlo k odstěhování jednoho z manželů z ČR, aplikovalo by se české právo a příslušným soudem by byl český soud i tehdy, pokud byste měli s manželem poslední společné faktické bydliště v ČR (čl. 29 odst. 2 Smlouvy).

Vzhledem k tomu, že byl však podán návrh na rozvod u ukrajinského soudu a rozvod probíhá dle ukrajinského právního řádu, nelze vzhledem k nedostatku dalších skutkových okolností zaručit, že následné vypořádání SJM bude možné provést dle právního řádu ČR.

Pokud by SJM nebylo vypořádáno v rámci rozvodu dle ukrajinské vnitrostátní úpravy, lze obecně aplikovat čl. 50 Smlouvy. Dle tohoto článku se právní vztahy k nemovitému a movitému majetku řídí právním řádem smluvní strany, na jejímž území se tento majetek nachází – tedy ve Vašem případě právní řád ČR.

V případě, že by rozhodným právem dle výše popsaného postupu byl stanoven řád České republiky, na vypořádání SJM se bude aplikovat zákon č. 89/2012, občanský zákoník („OZ“), konkrétně úprava obsažená v § 736 a následující.

Ve vámi popsaném případě přichází do úvahy vypořádání vlastnictví k bytu dohodou mezi manželi o vypořádání SJM. Vzhledem k tomu, že předmětem dohody je věc, u které se vyžaduje písemná forma i pro smlouvu o převodu vlastnického práva, Vámi uzavřená dohoda musí mít písemnou formu s úředně ověřeným podpisem.

Při uzavírání dohody je třeba mít na paměti práva třetích osob, pokud se k předmětné věci váží. Tato práva nesmí být dohodou dotčena. Pokud tedy pořízení bytu financujete z hypotéčního úvěru a byt je tak zatížen zástavním právem, hypotéční banka jakožto věřitel musí s Vámi uzavřenou dohodou souhlasit. Pokud by takovýto souhlas chyběl, dohoda je vůči bance neúčinná a oba manželé tak zůstávají nadále v postavení dlužníků.

Dále je potřeba zohlednit, že účinky dohody, kde předmětem je věc zapisovaná do veřejného seznamu, vznikají až okamžikem zápisu do katastru nemovitostí, tj. nikoli pouhým uzavřením dohody.

V případě, že by mezi Vámi a manželem nedošlo k uzavření dohody o vypořádání povinností a práv ke společnému bytu, je možné navrhnout, aby o vypořádání rozhodl soud, a to tak, že soud přikáže byt do Vašeho výlučného vlastnictví za peněžitou náhradu.

K uzavření dohody o vypořádání SJM a následnému podání návrhu na vklad do katastru nemovitostí nebo k podání žaloby na vypořádání SJM musí dojít do 3 let od právní moci rozvodu. V opačném případě se pro vypořádání SJM užije zákonná fikce a nemovitost by spadla do podílového spoluvlastnictví obou bývalých manželů (§ 741 písm. b) OZ).

Shrnutí

Klíčovým bodem pro řešení Vaší situace je určení rozhodného právního řádu, který se bude aplikovat na rozvod manželství a vypořádání společného jmění manželů. V případě aplikace českého právního řádu můžete využít cestu dohody s bývalým manželem o vypořádání společných povinností a práv ke společně vlastněné věci. Pokud by dohoda nebyla možná, pak lze využít cestu spornou a podat návrh, aby o vypořádání rozhodl soud. Oba způsoby je nutné učinit do 3 let od zániku SJM. Při sjednání dohody je nutné zohlednit práva třetích osob, která se k předmětné věci váží.

Pokud si přejete důkladněji zanalyzovat rozhodné právo a pravomoc soudu v dané věci, požádám Vás o doplňující údaje (tj. státní občanství obou manželů, společné bydliště manželů, poslední společné bydliště manželů), a pokud bude možno věc vyřešit podle českého práva, můžu Vám připravit dohodu o vypořádání SJM či žalobu na vypořádání SJM.

S pozdravem

Mgr. František Tikal, advokát

tikal@tikallegal.cz, +420 774 308 453

Dobrý den, mohl bych Vás poprosit o e-mail a telefonní číslo, abych se Vás doptal na detaily případu? (státní občanství, místo prvního společného pobytu, místo posledního společného pobytu apod.) Děkuji, Mgr. František Tikal, tikal@tikallegal.cz