Jak postupovat/evidovat pohledávku po skončení oddlužení a osvobození dlužníků od placení pohledávek
Dobrý den,
mám dotaz k insolvenčnímu řízení, přesněji ke skončení oddlužení (vzetí na vědomí splnění oddlužení) a následnému osvobození dlužníků od placení pohledávek. Exekučně vymáháme pokuty na MěÚ (dle daňového řádu) a některé jsou do insolvenčního řízení (dále jen „IŘ“) přihlášeny, některé ne (většinou se k nim v IŘ nepřihlíží, proto nejsou přihlašovány). Soud po skončení oddlužení osvobozuje dlužníky od placení pohledávek:
a) zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny,
b) věřitelů, k jejichž pohledávkám se v IŘ nepřihlíželo,
c) věřitelů, kteří své pohledávky do IŘ nepřihlásili, ač tak měli učinit.
Osvobození se vztahuje i na ručitele a jiné osoby, které měly vůči dlužníkům pro tyto pohledávky právo postihu.
Můj dotaz zní: Co s předmětným nedoplatkem, který u dlužníka stále i po skončení oddlužení evidujeme, když….:
1) jsme pohledávku do IŘ přihlásili a byla částečně uhrazena,
2) jsme pohledávku do IŘ přihlásili, ale k přihlášce se nepřihlíželo,
3) jsme pohledávku do IŘ nepřihlásili.
Jedná se mi hlavně o styl vedení tohoto nedoplatku v naší daňové evidenci (v PC) – kdy je nutné tuto pohledávku odepsat po skončení oddlužení (osvobození od placení)? Pohlíží se na ni jako na stále „živou“ nebo ji již nikdy po dlužníkovi nemůžeme chtít? A co v případě bezdlužnosti? Dlužník se stále evidovanou pohledávkou (ač už mu skončilo oddlužení) si přijde zažádat o bezdlužnost a my tady stále pohledávku vedeme – jak k tomu přistupovat? Přichází v úvahu dobrovolná úhrada pohledávky dlužníkem? Jak dlužníkům celou tuto věc nejlépe a hlavně „lidsky“ vysvětlit, co se s nedoplatkem děje po skončení insolvence???
Děkuji za Vaši odpověď a přeji všem krásný den.
S pozdravem
Matyášová